Světovýmdědictvím se označují různé kulturní a přírodní památky pocelém světě. Průhonický park je vlastně obojí. Nevytvořila hosama příroda. I když s ní jeho tvůrce Arnošt hrabě SilvaTarouca úzce spolupracoval od roku 1885 až do roku 1936. Průhonickýpark spolu se zámkem vyženil, když si vzal Marii hraběnkuNostitz-Rieneckovou. A nepustil se jen do velkolepého dílaparkových úprav, ale také do kompletní přestavby zámku, kterýje dnes spolu s parkem nejen na seznamu světového dědictvíUNESCO, ale je i národní kulturní památkou.
„Takovývelmi střízlivý, trošku nezajímavý zámek jednopatrový tadybyl a pětačtyřicet let se v něm nebydlelo, takže to obyvatelnézrovna nebylo. No ale finanční zázemí bylo dobré, takže mladárodina žila prvních několik let v Tricích v severních Čechách,kde byl komfortní zámek moderní a pustili se do přestavby zámku.“
Druhápolovina devatenáctého století byla obdobím romantismu a tzv.novoslohů v architektuře.
„Onise rozhodli pro ten novorenesanční sloh, hodně byli inspirovaníJindřichovým Hradcem.“
HraběSilva-Tarouca svěřil přestavbu zámku architektovi JiřímuStibralovi, se kterým se seznámil krátce po svém sňatku shraběnkou Nostitz- Rieneckovou.
„Svatbabyla v roce 1885 av následujícím roce s v Paříži konala velká celoevropskávýstava výtvarných umělců a na té výstavě vystavoval iarchitekt Stibral. A Silva-Taroucovi výstavu navštívili a tam sepoznali. V té době bylo hraběti dvacet šest a architektuStibralovi dvacet sedm let no a tak se tedy ti dva mladí lidépustili do práce a vytvořili takovéto dílo.“
Vroce 1927 ale manželé o své dílo přišli. První republika jepozemkovými reformami totiž připravila o zdroje příjmů, a takbyli nuceni zámek i s parkem prodat Československému státu.Zahradníci i botanici ale naštěstí nenechali park zpustnout a bylzpřístupněn veřejnosti. Největším tahákem jsou dodnes zdejšírhododendrony.
"Šlechtěnírhododendronů začalo v Průhonicích už za hraběte Silva-Taroucy,kdy Camillo Schneider přivezl první semena rododendronů z Kavkazua začali je tady v Průhonickém parku pěstovat. Na to šlechtěnínavazoval potom docent Kavka, profesor Scholz, doktor Jelínek atd. Ato šlechtění probíhá až do dnešních dní.“
Rhododendronův Průhonickém parku roste více jak osm tisíc a to v dvě stědvaceti druzích a kultivarech.
