Matrix Media

Pohádkám se v Průhonicích líbí


Průhonický park není jen klenotem zahradní architektury. Je také součástí bohaté historie české kinematografie. Naši nejlepší tvůrci tu natáčeli ty nejkrásnější české pohádky. Zahrál si tu i náš všemi generacemi obdivovaný komik Vlasta Burian.

Historienatáčení českých filmových pokladů v Průhonickém parku sahádaleko do minulosti. V roce 1940 se zde zalíbilo tvůrcům komedieKdyž Burian Prášil točené pod taktovkou Martina Friče, kterýrežíroval i známou pohádku Princezna se zlatou hvězdou v roce1959. Na filmovou Popelku v režii Vlasty Janečkové z roku 1969 sidiváci museli počkat, protože kvůli Janu Třískovi skončila vdobě normalizace v trezoru. Pohádkový seriál Arabela režiséraVáclava Vorlíčka se v Průhonicích natáčel v roce 1980 a Českáchaloupka v Průhonickém parku si zahrála ve Třech veteránechOldřicha Lipského v roce 1983 Mezi bohatými květy zdejšíchrododendronů se princezny proháněly i v pohádce S čerty nejsoužerty v roce 1984 v režii Hynka Bočana. Průhonický park prostěinspiruje

„Filmůa pohádek se tady točilo mnoho. My máme teď nově vybudovanouexpozici v České chaloupce, která se týká právě pohádek,které se točily právě v Průhonickém parku. Je to interaktivníexpozice, kdy se promítají jednotlivé úryvky pohádek a je možnési zahrát kvíz, ve kterém se jednotlivé pohádky hádají, mohoumezi sebou soutěžit i týmy.“

Asitěžko by ale tak rozmanité a podmanivé živé filmové kulisymohly vzniknout, kdyby na jejich počátku také nebyla tak trochupohádka, kdy si chudý šlechtic Arnošt hrabě Silva Tarouca z Čechpod Kosířem vzal v roce 1885 bohatou nevěstu Marii hraběnkuNostitz-Rieneckovou, dědičku severočeských uhelných dolů. A bylo too velké lásce – o Arnoštově lásce k parkové tvorbě, kterouměl v genech a ještě podpořenou výchovou malíře Josefa Mánesa.

„Toje asi zase zásluha Josefa Mánesa, že ten hrabě i při jednénávštěvě zarostlého parku uměl přečíst potenciál tohoparku, ten terén, který je krásně členitý, údolí, skály,výškové rozdíly. Takže ten park si zamiloval od začátku apadlo to rozhodnutí, že budou žít v Průhonicích.“

Arnošthrabě Silva Tarouca věnoval výstavbě parku veškerou svouenergii, znalosti a známosti s cestovateli, misionáři adendrology, aby zde vytvořil neopakovatelný a působivý komplexdomácích i cizokrajných rostlin. Díky dobrému finančnímuzázemí rodiny pak dostal nový kabát i sám zámek, který nasadilzdejším trvalým filmovým kulisám vznešenou korunu.

Sdílet:

Více od Věra Dušková