Zámekve Zruči nad Sázavou získali po revoluci původně restituentispříznění s rodem Schebků, který tento novoromantickýgotizující klenot vlastnil od roku 1885 až do znárodnění poroce 1948. Nicméně dnes je opět veřejným majetkem. Restituentiho totiž záhy prodali městu.
„Jakuž to bývá, tak jim po chvilce došlo, že je péče o tak opravduvelice rozsáhlý komplex náročná, a tak se tedy rozhodli, žezámek městu prodají a to za dvacet tři milionů korun. A městopotom začalo budovat, byly tady obrovské rekonstrukce a ty tedyvyšly zhruba na dvě stě padesát milionů korun. Skončily v roce2015, proto tedy v našem průvodcovském textu uvádíme, že zámekje docela nově zrekonstruovaný.“
Výletna zámek do Zruče nad Sázavou ale není jen o prohlídce sprůvodcem. Nabízí mnoho různých povyražení.
„Nazámku máme hodně expozic, my se vlastně i prezentujeme jakozámecký komplex, máme tady Svět kostiček a panenek v půdníchprostorách, Vodácké muzeum, Příběh řeky Sázavy, výstavu Odverpánku k Baťovi, Kolowratskou věž, zámeckou galerii.“
Nasvé si přijde i každý, kdo má rád staré poutavé příběhy.
„Takovýnejhezčí příběh se nám tam váže k takovému velkému lodnímukufru. Protože když se nejmladší syn Adolfa a Emy ŠebkovýchAlfréd vydal do lázeňských měst, tak tam našel jednu krásnoumladou dívenku, Helenku Markovičovou Binovičovou. Oni se do sebezamilovali a po krátké době se vzali. Jenomže v té doběHelenčiným rodičům hrozilo v Rusku velké nebezpečí, což tedyznamenalo, že je odvlečou do Gulagu, což tedy byla téměř jistásmrt. No a novomanželé se rozhodli k riskantnímu kroku a pro tyHelenčiny rodiče poslali jeden takovýto velikánský lodní kufr,aby je dopravil zpátky do Čech.“
Můžememudrovat, zda-li je reálné, aby dva dospělí lidé bez úhonypřežili tak dlouhou cestu v tak malém prostoru, ale lépe jehezkým příběhům prostě věřit.
„Tutohistorku nám potom vyprávěl jeden z restituentů Bernard Šafařík,které je tedy se Schebkovými pokrevně spřízněný a dřív se seSchebkovými hodně kamarádil. Takže asi nechám jenom na vás,jestli tomu budete chtít věřit.
Pročne, vždyť zázraky se dějí. Zvlášť tam, kde se nacházízrcadlo štěstí. V antickém foyer zručského zámku ho oprašujekomorná Agáta, když zrovna ve svém kostýmu neprovádí děti.Legenda praví, že kdo se do něj podívá, štěstí ho nemine.
