WandP

Krakovec je chloubou středověkého stavitelství


Středověcí stavitelé nám často dokazují, že toho zase tolik neumíme. Bez jakékoliv techniky totiž dokázali postavit monumentální díla v rekordně krátkém čase. Například hrad Krakovec na Rakovnicku.

Kdyžsi vlivný dvořan Jíra z Roztok nechal stavět hrad Krakovec, nebylto projekt na léta či desetiletí. Přesto, že šlo o velmisofistikovanou stavbu, která v mnoha směrech překonávala tehdejšístandard. Bylo to za časů vrcholné gotiky za vlády krále VáclavaIV.

„Tenčlověk, který si stavěl Krakovec, byl velký oblíbenec VáclavaIV. Kdysi se používal termín milec, ale dneska je to poměrnězavádějící. Takže to byl oblíbenec Václava IV. a postavil sitady pro sebe tohle velkolepé sídlo. V rozmezí let 1381 až 1383.Čili za dva a půl roku byli schopni postavit tuhle stavbu.“

Podobnosts hradem Točník, kde se král Václav IV. často ukrýval předsvými vladařskými povinnostmi, pak rozhodně není náhodná. TenJíra z Roztok začal stavět o něco později.

„Nicméněale mezi námi, jako Krakovcem a Točníkem je poměrně velikýrozdíl, protože byť my se nazýváme hrad Krakovec, máme takovésousloví, tak Krakovec určitě není nějakým typickýmpředstavitelem, když řeknete slovo hrad. Je to taková zlomováarchitektura, kdy se spíš lámeme k tomu zámku. Krakovecve své době byl nejluxusnějším bydlením v zemích Koruny české.Tady nic krásnějšího ani pohodlnějšího nestávalo.“

Krakoveccoby stavba na přístupném místě se v podstatě nedal bránit aještě navíc se díval do kraje velkými okny.

„Tenluxus byl vlastně ve velikosti obyvatelného prostoru. V tésvětlosti toho prostoru a ve způsobu vytápění. Jsme na koncičtrnáctého století, kdy se ty místnosti vytápěly na nějakýchtřináct, čtrnáct, dvanáct, patnáct stupňů. Tady jsme topočítali a bez nějaké velké námahy mohli dojít k nějakýmdvaceti až dvaadvaceti. Úplně jako běžná teplota.“

Jakozřícenina už sice Krakovec nemá svůj komfort, ale získal zasejiné kvality.

„Tomísto vás nutí k tomu, abyste začali víc využívatobrazotvornost, představivost a tak dále. A v tom si myslím, žeje velká výhoda zřícenin. Že je to takový určitý pohled zahorizont. A když se v tom trochu člověk začne pohybovat, takvlastně zjistíme, že je to taková otevřená kniha.“

Av té si můžeme přečíst i konec příběhu velkého církevníhoreformátora mistra Jana Husa, který právě odtud odjížděl naosudný kostnický koncil, kde nakonec skončil na hranici

Sdílet:

Více od Věra Dušková