Historie židovství v Brně a na Moravě je poměrně spletitá a určitě ji ještě čeká podrobný průzkum.
Přesný rok příchodu Židů zatím neznáme. Ale klade se zhruba do období založení města Brna.
“ Ta přítomnost na Moravě a v Brně, mimo Brno je to ještě Olomouc, Znojmo. To nejstarší osídlení, je někdy ve třináctém století. Tou motivací, proč se tady usazovaly židovské rodiny, příchozí asi hlavně z Německa, byl obchod,” uvedla Táňa Klementová, historička Mehrin-Moravské židovské muzeum.
Proto se usazovali na důležitých křižovatkách obchodních cest.
Existence židovských komunit v královských městech je na Moravě poměrně krátká. Zhruba 250 let, protože v polovině patnáctého století došlo k jejich vypovězení z královských měst.
“ A to už není jenom Brno, Olomouc, Znojmo, ale ještě třeba Uničov, Uherské Hradiště. A co ty rodiny udělaly je, že odešly úplně třeba mimo tu zemi, ale většinou do bezprostředního okolí toho královského města, protože chtěli zůstat v kontaktu kvůli trhům,” doplnila Táňa Klementová, historička Mehrin-Moravské židovské muzeum.
Postupně tak na Moravě vzniklo 52 obcí. Jen v okolí Brna všemi směry, i dnes najdeme hmotné památky, hřbitovy či synagogy. Jsou to pozůstatky toho, co se stalo v polovině patnáctého století.
“ A ten život tam kvetl zhruba 400 let, na tom tak zvaném venkově a potom zase se stane obrovská změna v polovině devatenáctého století, kdy zase se ty malé lokality skoro doslova vylidní a zase vznikne tady obří nová komunita v Brně, v Moravské Ostravě, v Olomouci, v Opavě,” dodala Táňa Klementová, historička Mehrin-Moravské židovské muzeum.
Tyto nově vznikající komunity se velmi rychle rozvíjejí a prosperují. Ale mají také svůj limit. A tím je předvečer druhé světové války.
Stopy po této druhé vlně jsou velmi dobře patrné i dnes. Ale po té první, středověké vlně nám toho v Brně moc nezbylo.
“Ta středověká židovská čtvrť, o které nemluvíme jako o ghettu, protože nikdy neměla žádné fyzické ohraničení, takže ve středověku, kdy tady opravdu bylo něco co na mapě najdeme jako židovskou čtvrť, nebo Židovskou ulici,” vysvětlila Táňa Klementová, historička Mehrin-Moravské židovské muzeum.
Židovská ulice byla v dolní části dnešní Masarykovy ulice a přímo na ni navazovala takzvaná Židovská brána.
“ Ten název “Židovská” tady zůstal i ty staletí po tom co už ti Židé tady nesměli žít.
A tohle, kde jsme, na Římském náměstí, je na starých mapách Židovský rynek “Juden Platz”, protože to tvořilo centrum té čtvrti, “upřesnila Táňa Klementová, historička Mehrin-Moravské židovské muzeum.
Středověký židovský hřbitov stával hned za Židovskou bránou dnes v oblasti před Hlavním nádražím. Mnohé náhrobní kameny se nacházejí v základech brněnských domů. Mimo jiné i v paláci Padowetz.
