V Plzeňském kraji lidé dosud vyměnili 8300 nejstarších neekologických kotlů na tuhá paliva, jejichž používání je od září zakázané. Na počátku startu tzv. kotlíkových dotací se odhadovalo, že kapacita regionu je 30.000 kotlů, takže v kraji může existovat až přibližně 20.000 nevyhovujících kotlů, řekla mluvčí kraje Helena Frintová.
"Stále ale máme ještě nevyřízené žádosti a dotační titul běží do letošního 30. srpna do 14:00," uvedla. Podle Lucie Hájkové z krajského odboru životního prostředí má ještě kraj zhruba 30 milionů korun a lidé mohou o dotace požádat. "A teď na poslední chvíli všichni volají a snaží se. Mají strach z pokut. Tak uvidíme," řekla. Zájemci mohou do 30. srpna podat elektronickou žádost a do deseti následujících pracovních dnů pak musí poslat kraji písemné přílohy, jinak by byla žádost vyřazena.
Pokuty až do výše 50.000 korun podle Frintové lidem samozřejmě hrozí. "Nicméně tato otázka by měla být směřována na obce s rozšířenou působností (ORP). Kontroly kotlů nejsou v naší kompetenci," uvedla. Oslovené ORP v kraji budou v první fázi mírnější.
Podle Bohdany Maršálkové z odboru životního prostředí tachovské radnice nemá město informace o stavu obměny kotlů. "Nikomu není dána povinnost výměnu ohlašovat," řekla. Kontroly kotlů se budou podle ní dělat jako součást běžných prověrek a přestupků v oblasti ochrany ovzduší. "Primárně se zaměří na evidentně kouřící objekty. Při zjištění provozování kotlů první a druhé emisní třídy bude nejprve uloženo nápravné opatření, pokuta bude až po jejich nesplnění a může se vyšplhat až do 50.000 korun," dodala.
Přehled o výměnách kotlů nemají ani na radnici v Rokycanech, další obci s rozšířenou působností. Kotlíkové dotace řeší podle mluvčí města Adriany Koláčkové krajský úřad. "Náš odbor životního prostředí bude po letošním 1. září kontrolovat spíše pouze přijaté podněty. Co se týká pokut, jednalo by se o nižší tisíce korun a samozřejmě se stanovením termínu, dokdy je nutné kotel vyměnit," uvedla.
Ani město Plzeň neví, kolik kotlů ještě zbývá v jeho správním území vyměnit. "Jsme připraveni od podzimu provádět kontroly a sankcionovat za neplnění platné legislativy," uvedla vedoucí odboru životního prostředí Dagmar Svobodová Kaiferová.
Podle Hájkové bude možné zjistit počet vyměněných kotlů koncem příštího roku. Lidé mají totiž povinnost pozvat si domů jednou za tři roky revizního technika na prohlídku kotle a technici musí data o revizích už druhým rokem zadávat do jednotného systému. "Poctivé občany pak půjde spočítat. Ale nevíme, kolik je těch zbylých," uvedla.
Dotace na výměnu starých kotlů na tuhá paliva za moderní nízkoemisní rozjel kraj pilotně se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) už před deseti lety. První výzvu s podporou EU vyhlásil kraj v prosinci 2015. Dotace do 85 procent nákladů, maximálně 127.500 korun, mohly jít na nákup ekologických kotlů na biomasu nebo na uhlí, na tepelná čerpadla a plynové kotle. Podle tehdejšího plánu SFŽP mělo jít na kotlíkové dotace do všech krajů devět miliard korun, což mělo výrazně pomoci omezit znečištění z lokálních topenišť, jejichž emise polétavého prachu ovlivňovaly před deseti lety více než pětinu obyvatel a karcinogenní benzopyren přes 50 procent. Cílem ministerstva životního prostředí bylo vyměnit v ČR až 100.000 nevyhovujících kotlů, tedy čtvrtinu, což mělo způsobit skokovou změnu kvality ovzduší.
Plzeňský kraj za deset let vyplatil kolem jedné miliardy korun, z toho 88 procent dala EU. Asi 55 procent podpory šlo na tepelná čerpadla, zbytek na kondenzační kotle a na kombinaci spalování uhlí a biomasy.
čtk
