Útočník hokejové reprezentace a plzeňský odchovanec Petr Kodýtek si užívá povedený vstup do sezony v barvách IFK Helsinky. Tradiční klub z metropole, kam přišel před sezonou z Ilvesu Tampere, figuroval před první reprezentační přestávkou na první příčce tabulky finské ligy, šestadvacetiletý centr k tomu přispěl především asistencemi, ve třiadvaceti duelech jich nasbíral třináct a přidal dva góly.
"Zatím je to super. Po týmové stránce je to skvělé, hrajeme nahoře a hrajeme dobře, musím to jen zaklepat. Snad nám to vydrží. Každopádně je to úplně něco jiného, než se trápit někde dole," popisoval Kodýtek novinářům během úvodního turnaje Karjala ve Finsku, úvodního turnaje Euro Hockey Tour.
Od začátku sezony se vám daří sbírat body i do osobních statistik, jste zatím s novým angažmá spokojený?
Ani z osobního pohledu to není špatná sezona, i když to nechci příliš zveličovat, na to je příliš brzy. Ale samozřejmě jsem rád, že se mi vcelku daří.
Loni jste vyrazil na své první zahraniční angažmá do Ilvesu, teď jste se přesunul do jiného finského týmu. Pomohla vám v Helsinkách zkušenost z první sezony na severu Evropy?
Ilves byla moje první zkušenost v cizině, předtím jsem působil jen v Plzni. Je to můj druhý rok ve Finsku a z 85 procent je to všechno stejné. Nebo dost podobné. IFK je ambiciózní klub, který chce hrát nahoře. Každý den se maká a musíte se zlepšovat. Někdy to sice není sranda, ale mě to vyhovuje, takhle to mám rád. V Ilvesu to bylo to samé, hráče to hokejově i celkově z osobního hlediska posouvá dopředu.
V mužstvu IFK je vaším spoluhráčem i krajan Ronald Knot, oba jste si na turnaji Karjala zahráli proti Finsku, navíc právě v domácí hale IFK. Seděli jste i ve stejné šatně?
To ne, na svém místě v kabině jsem nebyl, tu pro sebe měli Fiňáci. Takové slovo v klubu vážně nemám, abych nám mohl vybrat kabinu. (smích)
V hale Helsinki Ice Hall se hrálo i proto, že větší Helsinki Halli, dříve Hartwall Arena, vlastní ruští oligarchové. A po vpádu Ruska na Ukrajinu je z rozhodnutí finských úřadů obstavená a nelze ji užívat. Bavili jste se o tom nějak?
Jako Čech tomu nepřikládám moc velkou pozornost, když se o tom ale bavíme s finskými kluky, sami nechápou, proč to došlo do bodu mrazu, kdy se nic neděje a není z toho východisko. Ve Finsku je ale fakt těžký něco zařídit. Panuje tady neskutečná byrokracie a nějak si nedovedu představit, jaké by v budoucnu mohlo přijít řešení.
Ve stejné hale našel domov i slavný Jokerit, který se pokouší vrátit na výsluní poté, co ukončil působení v KHL. Sledujete jeho zápasy ve druhé nejvyšší soutěži, kterou vede?
Nehrajeme proti nim, ale je zřejmé, že Jokerit tu značku v Helsinkách pořád má. Přestože nehrají nejvyšší soutěž, často mají domácí zápasy vyprodané a chodí na ně přes sedm tisíc lidí. Mají ambice postoupit, stejně tak i potřebné finance. Teď tedy rivalitu s Jokeritem nevnímám, kdyby ale postoupil a hráli bychom proti sobě, emoce by tam určitě byly. Debatujeme o tom s klukama docela často. Kdyby šel Jokerit nahoru, jedině dobře pro hokej i samotné hráče. Přineslo by to s sebou do hokeje daleko větší energii, peníze a prestiž.
Vy jste už finské derby zažil minulou sezonu, že? To když proti sobě nastupoval Ilves a Tappara Tampere.
I proto si návrat Jokeritu mezi finskou elitu přeji. Byl by po všech stránkách přínosný. Už ta derby v Tampere byla neskutečná, tady by to rezonovalo asi ještě víc. A nebudu lhát, i to cestování by bylo zase u jednoho klubu navíc příjemnější.
