Poprvé v kariéře se ve Světovém poháru protlačil na stupně vítězů. A na přelomu října a listopadu se to Ondřeji Gemovovi, plavci plzeňské Slavie VŠ, povedlo hned dvakrát! Nejprve se blýskl v kanadském Torontu třetím místem na trati 800 metrů volným způsobem, o pár dnů později tenhle výsledek ještě vylepšil. V bazénu v americkém Minneapolisu bral na kraulařské patnáctistovce dokonce stříbro. Navíc o plných dvacet vteřin vylepšil svůj osobní rekord a splnil A-limit pro účast na mistrovství světa.
"Největší radost jsem měl z té patnáctistovky. Vůbec nevím, co jsem v bazénu udělal. Nějakým stylem to prostě jelo. A o splnění limitu pro mistrovství světa jsem se dozvěděl až z článku, který pak vyšel. Vůbec jsem o tom nevěděl, ani jsem ten limit neznal," usmíval se po návratu do Plzně Ondřej Gemov, dvaadvacetiletý student Fakulty tělesné výchovy a sportu v Praze.
Je to tím, že jste v zámoří plaval delší tratě, než obvykle?
Nevadí mi. Osmistovku i patnáctistovku jsem vždycky plaval i v juniorech. Teď jsme si je dali na Světovém poháru, bral jsem to jako dobrý trénink. Že se to povedlo takhle, je super. Nicméně paní trenérka mi řekla, že tyhle tratě jsou dobré jednou za sezonu jako trénink. Takže na blížícím se mistrovství republiky v Plzni se je plavat nechystám. Jednou to stačilo.
Ani na mistrovství světa je tedy nepoplavete?
Neplánuji to. Bude to pro nás taková berlička, kdyby se dvoustovka nepovedla. Pro trénink jsou delší tratě super, ale určitě zůstanu u dvou set metrů a v sezoně na pětadvacetimetrovém bazénu u čtyřstovky. Určitě teď nehodlám měnit své hlavní disciplíny.
Jaký tedy bude váš program na prosincovém šampionátu v krátkém bazénu v Austrálii?
Čtyřstovku tam asi nepoplavu. Nejdříve se ve stejný den plave 400 metrů volný způsob, pak plavou holky a hned potom je dvě stě metrů motýlek. To znamená, že si bohužel musím vybrat. Zatím to vypadá, že poplavu 200 metrů motýlek. Celou sezonu trénuji motýlka, pojedu čistě na tuto disciplínu. Možná bych si zaplaval doplňkově 800 metrů, ale to se ještě uvidí. V každém případě chci zaplavat co nejlépe. Je to hlavní vrchol sezony. Ale žádné konkrétní cíle si nedávám, abych pak nebyl zklamaný.
Zkušenosti už máte z loňské sezony, kdy vám nevyšlo mistrovství světa v Abú Dhabí. Zjišťoval jste zpětně, čím to bylo?
Zpětně jsem si uvědomil, že jsem tam přijel úplně mimo závodní rozpoložení. Strašně věcí bylo špatně. Možná jsem se na to úplně nepřipravil, těžko říci. Přitom v tréninku ani v přípravě mi nepřišlo, že by bylo něco špatně. Prostě to nejelo. Na rozdíl od mistrovství Evropy v Kazani, které mi loni vyšlo moc dobře a plaval jsem finále na 400 metrů kraul i na a 200 metrů motýlek.
Když jsme u toho, co je důležité, aby se plavec dostal před závodem do ideálního rozpoložení?
Začíná to už na tréninku týden před závody. Tam jsou charakteristické prvky pro daný závod. Úseky a série, které jsou přímo dané. Když se něco z toho objeví, tak si říkám: Pozor! Už se láme chleba. Pro mě je tohle v rámci psychologické přípravy hodně důležité. Podstatné je pro mě také plnění mých rituálů. Je to soubor věcí, které před závodem dělám.
Zkuste být konkrétnější.
Dodržet správné rozplavání, které mám dané. Sám jsem přišel na to, co mi vyhovuje. Rozplavávám se dvakrát. Nejprve kolem sedmi set metrů, poté mám rozcvičení. Čekám hodinu a pak jdu do rozplavání, které už mě dostane do závodního tempa. To je také důvod, proč jsem na bazénu jako jeden z prvních. Celé to zabere poměrně dost času. Pomáhá mi to i v tom, že čím dřív vstanu, tím dřív jsem rozprouděný. Nedokážu vstát a hned jít plavat. Po ránu je to opravdu hrozné.
