Mezi základní školou a budovou úřadu práce v Křenové ulici stojí neprávem opomíjený kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Na jeho místě původně stála kaple, zbořená v roce 1910, která sloužila i jako špitál pro malomocné.
“Tady byla kaple svatého Štěpána. My tady dodnes máme ostatky svatého Štěpána právě z té kaple. A toto místo nabídlo tehdy město, aby tady ten kostel mohl být postaven, “ uvedl farář Petr Polívka.
Kostel byl postaven podle návrhu architekta Františka Holika, žáka Otto Wagnera, v secesním stylu. Jeho základní kámen byl položen 18. srpna 1910 a kostel posvětil 18. ledna 1914 Pavel Hrabě Huyn.
“V roce 1908 císař František Josef I. slavil 60 let vlády, na tu počest byly postaveny jubilejní kostely a jedním z nich byl právě náš kostel,” vysvětlil farář Polívka.
Nádherné secesní prvky nalezneme vně i uvnitř kostela. Secesní portál, secesní lavice, zpovědnice, výmalba stěn a také hlavní oltář, vytvořený z bílého a růžového mramoru, jehož autorem byl Johann Friedrich Wacha.
“Na oltářním obraze najdeme Pannu Marii, která je na zeměkouli, což je typické zobrazení Panny Marie jako Neposkvrněného Početí. Vedle ní najdeme svatého Petra a Pavla, jak adorují, a oni jsou hlavními patrony brněnské diecéze. A také pod nimi je veduta města Brna, kde můžeme vidět nejen Petrov, katedrálu, ale také tovární komíny, což znamená, že jde o dobový obraz,” popisuje farář Polívka.
Johann Friedrich Wacha, ovlivněný atmosférou první světové války, namaloval i vedlejší oltářní obraz Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Vyobrazuje válečného invalidu, bratra malíře, a jeho matku.
“Zajímavostí tohoto kostela je křížová cesta. Ta křížová cesta byla symbolická. Najdeme tam třeba desáté zastavení, kde vojáci losují o šat Pána Ježíše. Tam jsou kostky. Podle všeho tato křížová cesta nebyla považována za klasické vybavení kostela, proto o deset let později byla namalována klasická křížová cesta, kterou najdeme v kostele dnes,” doplňuje farář Polívka.
Kostel zdobí nádherná vitrážová okna.
“Na západní straně vitráže jsou od malíře Jaroslava Malého. Velká vitráž zobrazuje boj se Švédy. Najdeme tam ctihodného Martina Středu a také Palladium brněnské Panny Marie Svatotomské,” dodává farář Polívka.
Na východní straně vitrážová okna chybí. Byla zničena během druhé světové války a jejich dochované návrhy byly teprve nedávno nalezeny v Moravské galerii.