Pro mnohé lidi každodenní rutina, pro nevidomého člověka netradiční zážitek. Obecně prospěšná společnost TyfloCentrum Brno uspořádala již čtvrtý ročník akce „Nevidomí za volantem“. Koná se pravidelně každých pět let, ale kvůli pandemii covidu měla delší pauzu. Letos na Masarykově okruhu přivítala 46 zrakově postižených účastníků. Nejstaršímu z nich bylo 82 a tomu nejmladšímu 22 let.
„Cílem je právě to, aby si ti lidé s těžkým zrakovým postižením, kteří se pohybují běžně po městě, zjistili a uvědomili, že vlastně jízda autem není tak jednoduchá a že musí dávat pozor na to, když to auto jede, takže to zabrždění auta vlastně nějakým způsobem trvá,“ uvedl Petr Sýkora, ředitel akce a zástupce ředitelky TyfloCentra Brno.
Nejedná se ale jen o preventivní akci, které byl přizpůsoben i doprovodný program, jehož součástí bylo setkání se zástupci Policie ČR, Hasičského sboru ČR nebo se záchranáři z Českého červeného kříže. Zájemci si mohli sednout do kabiny náklaďáku nebo se jako spolujezdci svézt na motorce po okruhu.
„Ona ta samotná jízda vlastně v tom autě je pro spoustu těch účastníků opravdu nevídaným zážitkem, protože určitá část z nich zkoušela jízdu autem na parkovišti nebo někde na letišti a podobně, kde se to dá. Ale bez nějakých zatáček a podobně. Kdežto tohle je naprosto nevídaný, protože Brněnský okruh má zatáčky, trvá. Má délku pět a půl kilometru, zatáčky, stoupání, klesání. To znamená dost jako hodně simuluje vlastně ten běžný provoz jako na na běžné silnici,“ dodal Petr Sýkora.
Ani tento rok by se akce neobešla bez spolupráce s autoškolou Pelikán, která zdarma poskytuje nejen svá vozidla, ale i své instruktory.
„Tak ja jsem od prvopočátku chodil na školení do firmy TyfloCentrum, školení řidičů. Oni mají řidiče, kteří nejsou nevidomí samozřejmě, a nějak jsme se o tom bavili, jaké by to bylo pro ně, aby si vyzkoušeli řídit auto. Když oni jsou jako chodci, si to dokážete představit, tak aby si to vyzkoušeli. Tak slovo dalo slovo a v tom roce 2005 jsme se domluvili s TyfloCentrem a s automotodromem a tak to začalo,“ řekl Pavel Pelikán, majitel autoškoly.
Význam této akce nejlépe dokázala vyjádřit svými slovy právě jedna z účastnic.
„Pro mě je to velký zážitek. Protože oslepla jsem až v pětadvaceti letech, jsem postupně začala ztrácet zrak a do té doby jsem řídila.
„Ono to zrakově postiženým přináší další možnosti. Vyzkoušet si dovednosti, koncentraci a takové to vnímání. I že jsou součástí té lidské společnosti. Takže pro nás zrakově postižené je to velmi důležité a jsme rádi, že takové akce a aktivity jsou pro nás pořádány,“ sdělila paní Dagmar Filgasová.
O pocit, jaké je to sedět za volantem a za pomoci instruktora řídit auto, je zájem veliký. Více než dvojnásobně převyšuje kapacitu volných míst.Takže za dalších pět let budou jen někteří z nich na legendární trati opět moci šlápnout do pedálů.