Pojem sekta je dnes vnímán jako něco negativního. Ale nemuselo to tak být vždycky. Ve skutečnosti to znamená oddělenou náboženskou skupinu, která odmítá církevní autority, ale vykazuje věrnost víře samotné. V Muzeu Vyškovska mají o jedné takové sektě zajímavou výstavu. Na začátku 16. století Jan Dubčanský ze Zdenína majitel panství v Habrovanech, Nemojanech a v Lulči, vytvořil samostnou náboženskou skupinu.
“ Je to doba takové demokratické v rámci tehdejší doby, protože v tom našem prostoru stavové získávají nebývalé svobody a pravomoci, které do té doby nebyly úplně samozřejmé, a po té opět ne. Takže to bylo takové krátké historické okénko,” uvedl Miroslav Nedorostek, historik, Muzeum Vyškovska.
V tomto období mohli stavy, především šlechta a města, ovlivňovat velmi silně dění ve společnosti. Navíc právě vynalezený knihtisk způsobil radikální zlevnění a urychlení výroby knih, které mohly šířit myšlenky mezi širší veřejnost.
“ Do této doby tedy nám se ten Jan Dubčanský narodil a toho nějakým způsobem využil, a vytvořil v roce 1528 náboženskou skupinu v Roudce, což je dnes tedy součást Letovic. A s touto náboženskou skupinou poté pracoval nějakých 10 let,” řekl Miroslav Nedorostek, historik, Muzeum Vyškovska.
Mezitím se skupina uchyluje na panství Jana Dubčanského do Habrovan.
“ Tak jako správná náboženská skupina té doby si zřídila tiskárnu. Poměrně zásadním způsobem promluvili do tehdejší náboženské produkce svými traktáty náboženskými,” vysvětlil Miroslav Nedorostek, historik, Muzeum Vyškovska.
Tiskárna byla umístěna ve zřícené tvrzi na Liliové hoře u Lulče. Po deseti letech se ale nad zakladatelem sekty Habrovanských začala stahovat mračna. Byl uvězněn. Panovnik Ferdinand Habsburský jej sice na přímluvu Jana z Pernštejna nechal propustit. Působení ve skupině ale musel ukončit. Ta pak sama pozvolna zanikla.
“ Význam, já bych ten hlavní Význam viděl v tom, že vznikl ten kostel v Habrovanech, který tam stojí dodnes, který vzniknout díky Janu Dubčanskému že Zdenína, kde se ta sekta pravděpodobně i scházela, ale jinak do dnešních dnů se nám toho moc nezachovalo,” dokončil Miroslav Nedorostek, historik, Muzeum Vyškovska.
Výstava dokládá snahu obrodit církev a vrátit se k počátkům a základům víry samotné, což je jedním z aspektů šestnáctého století. Výstavu můžete navštívit do konce března.