Reprezentativní prostory paláce, zoologické sbírky, historická zbrojnice, hladomorna a mučírna. To vše skrývá nejvýznamnější hrad celé jihozápadní Moravy. Zároveň patří mezi největší chlouby Moravského Švýcarska i celého okolí Vranovské přehrady.
„Bítov patří k nejstarším moravským a českým hradům. První písemná zmínka pochází přibližně z poloviny 11. století, kdy tady stál knížecí, tehdy ještě dřevěný strážní hrad vybudovaný na místě původního velkomoravského hradiště, který spolu s nedalekým Vranovem nad Dyjí, Znojmem a Břeclaví střežil zemskou hranici jižní Moravy,“ vysvětluje Petr Procházka, průvodce hradu Bítov.
Bítov se tyčí na kopci v malebném kaňonu řeky Želetavky, levém přítoku Dyje. Pevnost stojí přímo nad zatopenou osadou Bítov asi tři kilometry od nově vybudované obce se stejným názvem. Petr Procházka je z Dobšic u Znojma. Návštěvníky provází pátým rokem.
„Já jsem se k tomu dostal tak, že mě historie bavila odmala. No a po třiceti letech, kdy jsem dělal něco jiného, jsem se konečně dostal k tomu, co mě bavilo už jako kluka,“ vzpomíná s radostí Petr Procházka, průvodce hradu Bítov.
Královským hradem Bítov zůstal do konce 13. století, kdy ho Lichtenburkové ze dřeva přestavěli do kamenné podoby. V sedmnáctém století vlašimský rod Jankovských přetvořil pevnost do barokního slohu a v první polovině 19. století získal současný novogotický vzhled.
„Koncem 12. století se stal centrem jednoho z šesti vytvořených krajů v rámci moravského markrabství, sídlila tady státní správa a jak už jsem říkal, byl nejvýznamnějším hradem celého okolí,“ dodává Petr Procházka, průvodce hradu Bítov.
Na nádvoří stojí kaple Nanebevzetí Panny Marie. Součástí hradního paláce jsou obě vstupní věže, štítová zeď nebo jižní křídlo. Místnosti jsou vybaveny stylovým, historickým nábytkem, odrážejícím jednotlivá období slohů. Zaujme i velmi populární přehlídka vycpaných psů. S padesáti kusy největší sbírka svého druhu na světě.