Před 80 lety bylo za poměrně dramatických okolností osvobozeno Brno. Těmito událostmi se velmi intenzivně zabývá historické i archeologické oddělení Muzea města Brna. Již se podařilo nalézt spoustu pozůstatků bojů. Velmi cenný objev ale čekal na Brněnské vědce v Rakousku.
“ Ve Štýrském Hradci nebo v nějaké vesnici u Štýrského Hradce byla nalezena část dokumentů, k osvobozování Brna. Jsou to materiály Wehrmachtu, opravdu z těch posledních dnů, od toho 23. až 26.dubna 1945,” uvedl Petr Vachůt, vedoucí oddělení archeologie Muzea města Brna.
Dokumenty obsahují i přesné plánky a týkají se některých úseků obrany.
“ Kde má být umístěna technika, kde mají být umístěny protitankové zábrany, kudy vojáci mají ustupovat a další podrobnosti. Ale hlavně se to týká brněnských mostů, kdy vlastně jsou tam přesné pokyny pro ženisty Wehrmachtu, jak které mosty vyhodit do vzduchu,” popsal Petr Vachůt, vedoucí oddělení archeologie Muzea města Brna.
V plánu bylo vyhodit všechny důležité mosty přes řeky Svratku a Svitavu. Ale nepodařilo se to všude.
“ Šestnáctkrát se to povedlo, u tří mostů ne. Ve dvou případech to zachránili vlastně místní občané, které známe dokonce přímo jménem, a u jednoho teda neznámý občan uplatil ty ženisty Wehrmachtu, kteří asi už měli morálku trošku narušenou, alkoholem,” prozradil Petr Vachůt, vedoucí oddělení archeologie Muzea města Brna.
S trochou nadsázky lze tedy říci, že zábrdovický most vděčí za svoji existenci moravské slivovici.
Pobořené mosty byly urychleně provizorně spraveny.
“ Oni do toho byli zapojeny i vítězná i poražená armáda, protože ti vlastně, sami Rusové potřebovali se dostat do toho Brna, takže velmi rychle, v první řadě vznikaly taková opravdu provizoria dřevěná,” vysvětlil Petr Vachůt, vedoucí oddělení archeologie Muzea města Brna.
Ta byla určena k zásobování fronty. Do jednoho roku je nahradily mosty dřevěné. Úplná rekonstrukce pak trvala zhruba 10 let. Pomáhali při tom i váleční zajatci.
“ Řada z těch běžných vojáků Wehrmachtu Volksturmu nebo Hitlerjugend, tak ti zůstávají v těch zajateckých lágrech a tvrdě si museli odpracovat vlastně svoji porážku,” doplnil Petr Vachůt, vedoucí oddělení archeologie Muzea města Brna.
Váleční zajatci se tedy účastnili obnovy Brna. Podle doktora Vachůta ještě v roce 1947 existují dokumenty ke konkrétním zajatcům.
“ Kteří měli být vydáni Sovětské straně, ovšem Národní výbor Brna se bránil, protože potřeboval co nejvíc lidí na ty manuální práce, takže si myslím, že někteří byli až opravdu v tom roce 48 vydáni, ” dodal Petr Vachůt, vedoucí oddělení archeologie Muzea města Brna.
Muzeum města Brna k již existující aplikaci Bombardování Brna přidalo čerstvou novinku Mosty 1945. Mapuje osudy všech brněnských mostů během osvobozování. A to i s fotodokumentací.