Obce Blížejov na Domažlicku a Štěnovice na jihu Plzeňska, které v Plzeňském kraji letos nejvíce zasáhly květnové a červnové přívalové deště, odhadují škody na více než 30 milionů Kč. Pojišťovny zatím nesdělily, jakou sumu jim uhradí. Připravují protipovodňové stavby za miliony korun. V září řeky v Plzeňském kraji sice dosáhly i třetích povodňových stupňů, žádné významnější škody ale starostové ani kraj nezaznamenali.
Blížejov s 1550 obyvateli, který přívalová vlna vyplavila 21. května, 1. a 27. června, odhaduje škody na obecním majetku na 20 milionů korun, dalších asi pět milionů si vyžádají protipovodňové úpravy. "Z velkých oprav nám zbývá hřiště a ještě doděláváme kanalizaci. Sice funguje, ale raději ji čistíme kvůli nánosům z polí," řekl starosta Jiří Červenka (Blížejovsko 8). Dešťová kanalizace bude hotová do poloviny listopadu a splašková do konce roku. Bude to stát tři miliony, uvedl. Obec ještě musí na jaře nechat vyčistit oba zabahněné rybníky.
"Všechno brzdí pojišťovna. Kraj slíbil, že nám škody doplatí, ale chce vědět, kolik dá pojišťovna," uvedl Červenka. Obec jí předala hned po povodních hlášení i podklady a čeká na verdikt.
"Zničené hřiště s umělou trávou (stálo 2,5 milionu Kč) chceme kompletně opravit příští rok na jaře," řekl starosta. Ulámané a potrhané silnice v Blížejově už místní uklidili a vyspravili s krajskou správou silnic, dosypané jsou také cyklostezky. "Zbývá necelý půl kilometr vymleté komunikace ve Výrově a jeden chodník. Vše bude hotové na jaře," řekl.
Blížejov už zadal projekt protipovodňových opatření, který chce mít do pololetí 2025. "Před prvním domem pod svažitým polem vybudujeme průleh, tedy mez, která bude zadržovat vodu z polí a svádět ji do výrovského lesa. A vpravo proti kopci bude na toku potoka zatravněný poldr, kam voda vystoupá, vytvoří rybník a pak bude pomalu odtékat," řekl starosta.
Ve Štěnovicích u Plzně, kde žije 2300 obyvatel, zmizelo po bleskových povodních 2. června 350 metrů silnice v ulici V Potocích, která vedla do zahrádkářské kolonie i k několika rodinným domům. Oprava by stála pět milionů. Obec nedostane slíbenou dotaci od kraje. "Chtěli, abychom to 'jen' uvedli do stavu před povodní, což by znamenalo pouze asfaltovou emulzi, která nevydrží větší vodu, takže to pro nás ztratilo význam. Smysl má udělat tam plnohodnotnou asfaltku, s níž nám kraj nepomůže," uvedl starosta Jan Polívka (za STAN).
Obci zatím silnici provizorně opravila jako sponzorský dar firma Recyklace Přeštice. "Dá se po ní jezdit, ale není to úplně to, co bychom chtěli," řekl Polívka. Obec dále objednala statika na prohlídky poničených pěti mostků přes potok na místních komunikacích. "Vlastními silami jsme tam upravili povrchy. Může se přes ně jezdit, ale snažíme se omezovat těžkou techniku," uvedl.
Vodárna Plzeň dále provedla inspekci a základní čištění kanalizace zhruba za 200.000 Kč. Kanalizace, kudy proudily splachy z polí, funguje, ale bude se muset na několika místech opravit. Vodárna teď vyhodnocuje rozsah a náklady, které budou statisícové. Opravy mostků a kanalizace by se podle starosty mohly vejít do pěti milionů korun.
Škody obec řeší s Hasičskou vzájemnou pojišťovnou. "Ale zatím nemáme žádné vyjádření. Likvidátor už tu byl. Ale nevíme, kolik dostaneme," řekl Polívka. Povodeň dále zasáhla obytné části 30 rodinných domů. Většina už má hlavní práce za sebou, ale stále opravují ploty, kůlny i zdi. "Průběžně se čerpají studny zanesené bahnem, což bude trvat déle," uvedl starosta. Na jejich čištění už Štěnovice rozdělily občanům větší část peněz z veřejné sbírky, vyhlášené obcí, kam nakonec došlo asi 800.000 Kč.
Štěnovice podle Polívky dlouhodobě potřebují hlavně účinná protipovodňová opatření. Řeší je ve spolupráci s Povodím Vltavy, krajem a nově už i se zemědělci. Cílem je stavba poldru, který by zadržel přívalové vlny a splachy ve směru od Losiné, kde se na velkých svažitých lánech pěstuje kukuřice a způsobily největší devastace. "S krajem se teď domlouváme, jestli to řešení, které se bude muset provést na polích, zapojit do jejich projektu Zdravá krajina. Kraj přislíbil peníze na studii odtokových poměrů, s níž teď musíme začít. A zapojují se nám do toho i zemědělci z Osecké zemědělské, kteří tam hospodaří," uvedl. Prvotním opatřením bude změna řádkování kukuřice, aby šlo proti vodě. "Ve finále by tam měla být nějaká retence, aby voda nebyla tak rychlá a v takovém rozsahu," dodal.
čtk
