Takřka třicet let se na rybníku Vrkoč každoročně koná slavnostní výlov. I letos tomu nebylo jinak a návštěvníci si mohli kromě svařeného vína a rybích specialit také užít pohled na tradiční rybářské řemeslo v akci.
“Návštěvníci vidí to řemeslo od samého začátku toho výlovu. Je prováděn výklad, aby věděli, co se na tom lovišti a kádišti děje,”
Zátah probíhá pomocí zátahové sítě, takzvaného nevodu. Ten obsluhují tři party rybářů - pěšáci, hajní a háčkové. Pěšáci jdou rybníkem a táhnou provázek, hajní jdou s provázkem po návodní patě hráze a háčkové obsluhují nevod z lodí. Ke konci zátahu se provádí sháňka ryb z mělčin do loviště tlučením o hladinu, následně se zvedá spodní žíně a končí zátah.
"Po krátkém odpočinku dochází k prvotnímu přijádření nevodu, to je zmenšení jeho objemu. A poté je nevod přitažen ke kádišti do prostoru pod mechanický keser, kterým je ryba z nevodu vydávána na brakovací linku”, řekl Aleš Vavřina, vodohospodář, Rybníkářství Pohořelice.
Tam rybáři třídí ryby podle druhu a velikosti. Hlavní jsou tři sorty kapr první třídy, kapr výběr a býložravá ryba. Brakování je mravenčí práce, protože rybáři musí poznat, jestli má kapr dvě kila třicet nebo dvě kila sedmdesát, protože to je rozdíl mezi první třídou a výběrem. Na vedlejší brak jdou pak ostatní druhy ryb, například štika, candát nebo sumec.
“Pak ty ryby jdou přes váhu do výtahových košů a jsou dopravovány na auta, které je připraví na sádky, naše největší, nejvíce kapacitní, které jsou v Pohořelicích u Velkého dvora. A tam jsou přechovávány až do své distribuce pro zákazníky,” c uvedl ředitel…
“Je to taková práce založená na zkušenosti a srdci, protože bez toho to asi nejde, dělat toto řemeslo,” dodall Aleš Vavřina, vodohospodář, Rybníkářství Pohořelice.
Od brzkého rána jsou pro návštěvníky připraveny nejen stánky s rybími specialitami a dobrým pitím, ale na své si přijdou i ti co ryby nejedí. Zábavu pro děti zajišťuje několik kolotočů a atrakcí. Letošní akce se zúčastnili jak návštěvníci, kteří byly na výlovu úplně poprvé, tak ti, co jezdí pravidelně, například bývalí studenti oboru rybářství, milovníci rybích pokrmů či samotní kuchaři.
ANKETA:
“Přímo tady na vrkoči jsem strávil část svojí praxe a tenhle rybník jsem pomáhal lovit. Takže každý rok takže každý rok sem jezdím a připomínám si tím svoje studentská léta.”
“Obecně na výlovu rybníka jsem úplně poprvé v životě.”
“Je tady spousta programu okolo, takže jsem se už byl podívat jednak ke stánkům s jídlem, samozřejmě, něco na zahřátí, byl jsem se podívat na různé typy ryb tady v kádích a i ten výlov samotný je fascinující. Ten systém, který rybáři mají vyvinutý, se mi moc líbil.”
“Candát má svá svou chuť, ten je bez kosti, sumec mastnější, tlustší, pstruh je krásná ryba. Já nevím, jak bych to popsal, každá má svá specifika, já mám rád všechny ryby, a každá má svá pro a proti,”
Kdo letošní výlov Vrkoče nestihl, nemusí zoufat. Cesta z vody na souš čeká ještě během listopadu ryby z řady dalších našich rybníků, napířklad z rybníka Svět nebo Vlhavského rybníka.
