Matrix Media

Klamova huť je technickou památkou Blanenska


Klamova huť patří mezi nemovité kulturní památky České republiky a dokumentuje rozvoj hutního průmyslu na Blanensku. Kromě svého praktického účelu plní i funkci zajímavého objektu, který zajímá nejen laickou veřejnost nebo historiky, ale také filmaře.

Na seznam nemovitých kulturních památek České republiky v roce 1958 přibyla Klamova huť, lidově Klamovka, která se nachází jižně od Blanska. Během své historie prošla tato technická památka mnoha změnami. Původně šlo o železářskou huť. V roce 1893 byla přeměněna na slévárnu.

“Postupně se to stále přistavovalo, přistavovalo a měnilo. Dá se říct, že každých 20 let se měnila výroba. Protože prvně to byla ta huť. Z té hutě zůstalo pouze nějaké torzo navážkové věže. A potom tady ten komín. To je komín od dmychadla,” doplnil majitel objektu Petr Musil.

Později se v Klamovce nacházela například zkušební stanice turbín, na níž dříve prováděl své pokusy i Viktor Kaplan. Součástí huti byla vodní elektrárna, která však byla později zrušena. Současný majitel objektu Petr Musil se již téměř 20 let snaží o její obnovu, ovšem neúspěšně.

“Bohužel narážíme na nepřekonatelný odpor úřadů,” dodal Petr Musil, majitel objektu.

Aktuálně je z celého objektu v provozu administrativní budova a 3 výrobní haly, které slouží k průmyslové výrobě soukromé firmy.

“Vyráběly se nádrže k elektro akumulačním kotelnám. To skončilo, elektro akumulace, tak jsme začali vyrábět krbový kamna. Ale všechno má svůj čas a dnes je nadbytek kamen, atd. Tak jako doplňkové zboží jsme teda začali vyrábět ty silnostěnný kouřovody,” uvedl Petr Musil, majitel objektu.

Objekt stojí v malebné přírodě plné stromů a skal. V jeho těsné blízkosti se nachází na jedné straně železniční trať a na druhé teče řeka Svitava. Možná právě proto si Klamovku oblíbila řada filmařů. Lze ji vidět například ve filmu režiséra Filipa Renče Zrozen bez Porodu. Přesto, že si zvenku budova zachovala historický ráz a turisté se jí mohou kochat, jejím hlavním účelem zůstává výroba.

“Myslím si, že tento objekt… několik století se v něm vyrábí a doufám, že se v něm bude vyrábět dál, několik století. Oproti těm moderním halám, který dnes staví z plechu,” řekl Petr Musil, majitel objektu.

Kámen a cihly, které tvoří téměř metrové stěny, mají totiž stále neocenitelné vlastnosti. A možná díky nim budova přečká i další řadu let, aby povyprávěla budoucím generacím příběh hutního průmyslu na Blanensku.

Sdílet:

Více od Jana Dostálová