Při toulkách břevnovskými ulicemi můžete narazit i na poměrně zajímavou vilu. Z bočního pohledu jde o obdélníkový dům, zezadu se ale odkryje v podstatě taková věžička, do které je důmyslně umístěno schodiště, které vede středem celého domu. Tento prakticky a dispozičně velmi zajímavě řešený dům patřil architektu Otto Rothmayerovi a jeho ženě Boženě. Rothmayer si vilu sám navrhl a v duchu klasicizující moderny ji nechal vystavět v letech 1928-1929.
Dům má jednoduchou, hmotovou kompozici a jde o repliku vily Stadion, která stojí dodnes ve slovinské Lublani, kterou si nechal o rok dříve postavit Rothmayerův spolupracovník na revitalizaci Pražského hradu, architekt Jože Plečnik. Většina předmětů je přitom v Rothmayerově vile původních. Každá z místností je něčím zajímavá, kuchyní nevyjímaje.
Součástí vybavení domu jsou například i takové důmyslné mechanismy jako třeba kontrolky signalizující odsávání nad plynovým sporákem.
Naproti kuchyni pak bydlela architektova žena Božena, o patro výše se nachází hudební pokoj, kde na první pohled upoutají na míru vyrobené dřevěné reproduktory zavěšené na stěně, které by se daly směle považovat za předchůdce stereo soustavy. V posledním patře se pak nachází pracovna samotného Rothmayera. Vila ale nevyniká pouze zevnitř, upoutá i zahradou.
Vila v duchu moderního klasicismu, nikoli funkcionalismu, jak by si někdo mohl třeba myslet, připomíná selské stavení s jednoduchými výrazovými prostředky. Architektovi a jeho rodině se ve vile bezpochyby dobře žilo a pobyt v ní si užívali. O tom svědčí i řada detailů, které měly pobyt v domě i na zahradě zpříjemnit jako je originálně řešený skleník, zahradní jezírko anebo vinohrad, kde se myslelo i na kamínky, ze kterých rostlina získávala teplo a díky tomu se jí dobře dařilo. O takovém bydlení si sice řada lidí může nechat jen zdát, ale Rothmayerovu vilu můžete kdykoli navštívit a v rámci komentovaných prohlídek se o ní dozvědět vše potřebné. Její historie a architektonické pojetí je rozhodně zajímavé a stojí za návštěvu.
