SevEn

Prosecké skály skýtají rozsáhlý podzemní komplex


Přírodní památka Prosecké skály byla vyhlášena v roce 1968. Jedná se o pískovcové skály a systém podzemních prostor, vzniklých těžbou písku, kde nyní žije několik ohrožených druhů netopýrů. Oblíbená je zde také vyhlídka Emy Destinové a Vyhlídka Prosecké skály. Dominantou Proseckých skal je otevřený profil pískovců, který dokumentuje vývoj české křídové pánve na území Prahy. Současná délka přístupných podzemních chodeb je asi 500 metrů, ale celkový rozsah proseckého podzemí mohl dosahovat 5 až 7 kilometrů. Od 18. století se zde ručně těžil bílý písek.

Prosecké skály jsou přírodní památkou od roku 1968 a jsou zajímavé například tím, že skalní stěny nevznikly z pevných hornin přírodním procesem, ale uměle - zářezem lomu do svahu. Těžil se tu jak pevný pískovec zpracovávaný jako stavební kámen, tak rozpadavý, křehký používaný v místních cihelnách. Prosecké skály si ale překvapivě oblíbila i řada tehdejších hospodyněk. 

Podzemí je unikátním komplexem proseckých skal, o kterém koluje řada záhad a legend.

Pravdivější je varianta, že jde o bývalou Hamplovu pískovnu, které se dnes říká Močálka a Amerika 1 a Amerika 2 a jde o chodby zhruba v délce jednoho kilometru, kdy průchozích je zhruba pět set metrů. V současné době je ale podzemí z bezpečnostních důvodů veřejnosti uzavřeno.

Pokud byste se chtěli na prosecké skály přijít podívat, stačí dojet metrem na Střížkov, odkud to jsou pak pěšky necelé dva kilometry, případně přímo od bobové dráhy. Místo je průchozí jak z libeňské, vysočanské nebo prosecké strany. Snahou městské části Praha 9, kam prosecké skály spadají je vybudování nového výletního okruhu s pohledem na skály i s vyhlídkou na Prahu. 

Sdílet:

Více od Ondřej Švec