V Brožíkově sále Staroměstské radnice, kolem poledne, odstartoval další ročník Svatojánských slavností Navalis. Primátor Prahy, Bohuslav Svoboda, přijal zahraniční poutníky z Itálie a Chorvatska, kteří se letos přijeli účastnit slavností na Vltavě. A na uvítanou proběhla i konverzace v italském jazyce. "Sono Milanese, jsem Miláňan a mluvím vlastně milánským dialektem. Což je dialekt, ve kterém je hodně francouzských slov tam, v té části," upozornil Bohuslav Svoboda(ODS), primátor hl. m. Prahy.
Co jste tedy dnes poutníkům vzkázal?
"Já jsem jim vzkázal to, že nás spojuje nejen to, že jsou to dvě krásná města, snad jedny z nejhezčích v Evropě, ale že nás také spojuje Jan Nepomucký. A že věřím, že ty naše gondoly budou ještě řadu let společně jezdit v Benátkách, anebo v Praze," zdůraznil Bohuslav Svoboda(ODS), primátor hl. m. Prahy.
Letošní ročník Navalis opět připomíná historické události kolem osudu českého světce Jana Nepomuckého, patrona mostů, rybářů, mlynářů, plavců a vůbec všech, co jsou od vody. Právě tento světec také patří mezi ty české, celosvětově nejznámější. "Úcta, lidová a sláva, defacto přiměla až tedy Vatikán k tomu, aby nejdříve ho blahořečil a potom ho svatořečil. To svatořečení bylo ale až v roce 1729. Odjakživa do Prahy přijížděly tisíce a můžeme říci i přes sto tisíc lidí, kteří se v tom období okolo šestnáctého, patnáctého května vlastně účastnili množství bohoslužeb. Ale hlavně té vodní slavnosti na řece Vltavě," popsal Zdeněk Bergman, převozník pražský.
Po přijetí poutníků opět nechybělo odpolední zdobení koní na hradčanském náměstí a atmosféru krásně dokreslila dobrá moravská muzika. Kdo chtěl, ten pěl.
Co jste měli v repertoáru?
"Tak různě. Tak hlavně písničky od nás. Třeba boršické jsme teď, před chvílí zpívali. Ty nejznámější třeba Po potoku chodila, a tak podobně, co znají všichni. Pak ženské zpívaly nivnické od nás," konkretizoval Šimon Kolár, hudebník.
Kromě moravských známých lidových písní se samozřejmě předvedla i tradiční dechovka, která zahrála pěkně od podlahy. Kdo chtěl, ten si šel skočit do kola.
"My jsme tady za mikroregion Ostrožsko-Veselsko," upozornil Jiří Štica, hudebník.
Co to bylo za skladby, které jsme tu slyšeli?
"Tak to byly klasické, dechovkové věci: polky, valčíky, pochody nějaké," dodal Jiří Štica, hudebník.
Pak už jen každoroční požehnání jezdcům a koním a následně se přítomní přesunuli do katedrály svatého Víta, kde proběhla slavnostní mše.
Tradice slavností sahá až do barokního období. Jejich oživením chtějí organizátoři tak chtějí upozornit na to, že období Baroka v Česku po třicetileté válce nebylo jen dobou temna. Stavěly se barokní kostely, paláce a další stavby. Podle organizátorů za ně dnes můžeme být vděční velmi inspirativní době, která tehdy v Čechách panovala.
