Psal se únor roku 1945. Šlo o poslední rok druhé světové války. Spojenecká vojska tehdy bombardovala Drážďany. Další nálet měl probíhat od 13. do 15. února. Kvůli navigační chybě se ale terčem útoku nestalo seřaďovací nádraží v německých Drážďanech, ale Praha. Nechtěnému bombardování musela tehdy čelit i dnešní Všeobecná fakultní nemocnice a její bezprostřední okolí. Městská část Praha 2 proto při příležitosti 79 let od této tragédie na událost zavzpomínala u pamětní desky, kterou vytvořil akademický sochař Tomáš Císařovský.
„Je vyrobena právě z bomby, která nevybuchla v roce 1945 a my jsme ji získali. Darovali jsme mu ji on z toho vykoval a udělal tuto pamětní desku, takže tato pamětní deska má svou historii a má hmatatelnou sílu,“ vysvětluje starosta městské části Praha 2 Jan Korseska (ODS).
„Měli bychom si vážit toho, že žijeme v relativně poklidné době a že ten neklid je zatím pár set kilometrů od nás a musíme si toho považovat a dělat všechno pro to, aby to vydrželo,“ doplňuje radní městské části Praha 2 Jaroslav Šolc (ODS).
Praha 2 byla bombardováním zasažena prakticky od Nového Města po Vinohrady. Zahynulo celkem 701 lidí a 1184 jich bylo zraněno. Nejvíce právě na Karlově náměstí u Všeobecné fakultní nemocnice, kde se nacházel kryt, který ale dostal přímý zásah. Tyto tragické události jsou zaznamenány také v knize Popel Popeleční středy, kterou vydala městská část Praha 2.
„Ta kniha je plná vzpomínek přímých účastníků anebo jejich potomků, kteří to znají z vyprávění. Je tam celá řada vzpomínek a jsou tam dobové snímky těch objektů, které ten zásah dostaly, takže je to takové memento pro budoucnost a myslím si, že jak říká klasik, kdo si tu historii nepřipomíná a neopakuje, tak je předurčen k tomu ji znovu prožít. Je to velmi zajímavá publikace, doporučuji si ji minimálně prohlédnout, nejlépe přečíst, protože ty zážitky, které tam jsou, tak jsou opravdu mrazivé,“ uzavírá Jan Korseska (ODS), starosta městské části Praha 2.
Na Prahu bylo svrženo přibližně 150 tun trhavých a zápalných bomb v širokém pásu od Radlic až téměř po žižkovské nákladové nádraží. Nejvíce byla poškozena oblast od Palackého mostu, přes Karlovo náměstí a Vinohrady. Oběti tvořili téměř výhradně civilisté. Mezi nimi například i dcera malíře Josefa Lady Eva.
