Všichni od zemědělců, přes potravináře až po obchodníky průběžně zvedaly ceny svých výrobků a služeb. Loni vzrostla cena potravin v Česku průměrně o 27 procent. Myšlenka na zastropování cen vybraných potravin nebo zastropování obchodních přirážek ale není podle Potravinářské komory ČR cesta správným směrem. Zkušenost z Maďarska je prý v tomto ohledu odstrašující.
Maďarská vláda zastropovala ceny u základních potravin jako jsou například cukr, mouka, slunečnicový olej, vepřové koleno, kuřecí prsa, plnotučné mléko, vejce a brambory. Uvedené zboží se nesmí prodávat za vyšší ceny, než za které se prodávalo k 15. říjnu 2021. „Ukázalo se, že za zastropované ceny nejsou někteří výrobci schopni potraviny vyrábět a prodávat, a v extrémním případě došlo k nedostatku některých druhů potravin. Současně skokově narostly ceny ostatních potravin, mnohdy o více než 60 procent, takže v Maďarsku došlo k prudkému nárůstu cen a vyšší inflaci než v Česku,“ vysvětluje mluvčí PK ČR Helena Kavanová.
Světové ceny potravin v lednu desátý měsíc za sebou klesly, proto se spotřebitelé domnívají, že by měly klesat i ceny potravin u nás. „Zmapovali jsme ceny vybraných potravin v okolních státech EU, jedná se o údaje do konce roku 2022, a není pravda, že by potraviny v ostatních evropských státech významně zlevňovaly, spíše stoupají pomaleji a nikde ceny neklesly. Obecně však lze říci, že základní potraviny mají nižší marže než speciální či vysoce zpracované produkty,“ uvádí Helena Kavanová.
Stabilizaci cen potravin PK ČR očekává v druhé polovině tohoto roku. Podle ní není příliš pravděpodobné, že by dále ceny potravin raketově rostly. Záleží na situaci v oblasti cen a dostupnosti energií a dalších nákladů. „Součástí celého procesu je i spotřebitel, zda bude nebo nebude ochoten platit za konkrétní výrobky tak vysoké ceny. Pokud by začali spotřebitelé panikařit a ve velkém nakupovat, cena roste. V Česku se prodá nadpoloviční většina zboží ve slevách. Průměrně je to 62 procent, u některých výrobků je to až 90 procent, běžné regálové ceny se tak liší třeba o 100 procent,“ dodává Kavanová.
Potravinářské firmy jsou ve dvojích kleštích, zemědělci tlačí na vyšší výkupní ceny surovin, obchodní řetězce naopak chtějí levnější výrobky. Navíc možnosti zvyšování cen jsou pro výrobce potravin omezené, obvykle je možné, na základě dohody s obchodními řetězci, zvyšovat ceny jednou pouze čtyřikrát ročně. Zatímco maloobchod může s cenami konkrétních výrobků pracovat pružněji. Vedle potravin stouply i ceny obalů. V souvislosti s Green dealem přišel i takzvaný littering, což je nový poplatek, kterým potravináři musí hradit úklid jednorázových obalů, které spotřebitel vyhodí na ulici nebo v přírodě.
