Letošní rok přinesl v oblasti rozšíření pracovní flexibility řadu novinek. Nová úprava totiž přináší pro zaměstnavatele o několik procent nižší odvody sociálního pojištění za zaměstnance. Má to ale svá kritéria. Výhoda zkrácených úvazků ve vztahu k zaměstnavatelům se týká primárně stanovených skupin zaměstnanců, a také rozsahu týdenního počtu hodin pracovního úvazku.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh na snížení sazby pojistného na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele zaměstnávající ohrožené skupiny obyvatel, který byl v loňském roce schválen. „Podle tohoto zákona si od 1. února 2023 mohou zaměstnavatelé uplatnit slevu na pojistném na sociální zabezpečení placeném zaměstnavatelem. Výše slevy na pojistném za kalendářní měsíc činí pět procent z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které může být sleva uplatňována. Tuto slevu může zaměstnavatel získat právě ve chvíli, pokud se sjednaná týdenní pracovní doba zaměstnance bude pohybovat v rozsahu osmi až třiceti hodin a bude se jednat o definovanou skupinu osob, například o osoby starší pětapadesáti let, pracovníky mladší jedenadvaceti let či rodiče malých dětí,“ vysvětluje mluvčí MPSV Jakub Augusta.
Také je třeba zmínit, že od 1. ledna 2021 platí novela zákoníku práce, která zavádí takzvaná sdílená pracovní místa. Díky ní se mohou na jedné pracovní pozici střídat dva a více zaměstnanců s kratším pracovním úvazkem. Úřad práce ČR v rámci aktivní politiky zaměstnanosti od tohoto data realizuje projekt Podpora forem flexibilního zaměstnávání (FLEXI), který se zaměřuje právě na podporu zkrácených úvazků v praxi. „Jedním z nástrojů tohoto projektu je například poskytování finančního příspěvku při vytvoření sdíleného pracovního místa. Dále jsou zaměstnavatelé podporováni dalšími nástroji a opatřeními aktivní politiky zaměstnanosti, zejména poskytnutím příspěvku na společensky účelné pracovní místo vyhrazené pro uchazeče o zaměstnání, kdy jsou podporovány také záměry umožňující zaměstnávání znevýhodněných osob na trhu práce na zkrácený úvazek,“ uvádí mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
Další výhodou pro zaměstnavatele, ale naopak v tomto případě zároveň nevýhodou pro zaměstnance je ten fakt, kdy se zdravotní pojištění odvádí z minimálního vyměřovacího základu, který odpovídá minimální mzdě. Ta se v roce 2023 zvyšuje na 17 300 korun. Což znamená, že pokud zaměstnanci pracují na zkrácený úvazek, na minimální mzdu nedosáhnou. Budou tak muset počítat s tím, že bude nutné zbytek pojistného doplatit z vlastní kapsy. Netýká se to však matek na rodičovské dovolené, studentů a důchodců, za něž zdravotní pojištění platí stát.
