Hokejisté Plzně porazili ve 24. kole extraligy Vítkovice 3:2 v prodloužení a svého soupeře zdolali podruhé za posledních pět dnů. Narozdíl od minulého zápasu ale trápil vítkovické střelce Miroslav Svoboda. "Je to výhra, bereme jí," hlásil plzeňský gólman i přesto, že jeho tým byl tři minuty od tříbodového vítězství.
Ještě tři minuty před koncem jste vedli. Není to hořkosladké vítězství?
Těžká otázka. Každý gól mrzí, hlavně, když jsme doma nedávno prohráli nesmyslně s Budějovicemi. Ale aspoň jsme to zvládli. Je to výhra, bereme ji.
Dal se ten gól na 2:2 nějak chytat?
No, spíš jsem to předtím blbě vyrazil. Ta střela? No byla to rána, to se těžko chytá.
Jak vám bylo, když byl před vámi těsně před třetí sirénou úplně osamocený Lakatoš?
Kdyby to byl gól, tak bych asi bouchnul. V tu chvíli to byla velká chyba, že nám ujel. Jsem rád, že jsme následné prodloužení uhráli.
Hrála v tom závěru, který vám úplně nevyšel, roli zkušenost. V obraně jste nastoupili s hodně mladou sestavou..
Je pravda, že máme tři obránce mimo sestavu, místo nic nastupují mladí kluci. Jsme rádi, že takhle hrajeme, klobouk dolů.
Všechny tři góly jste dali v přesilovkách, taky jste jich ale hodně nevyužili..
Jsme vůbec rádi, že jsme si jimi nějak pomohli.
Prožívali jste tento zápas s Janem Schleissem o něco víc, než kterýkoliv jiný? (Svoboda i Schleiss přišli do Plzně z Vítkovic, pozn. red.)
Nevím jak Šlajzík. Já jsem kluky všechny rád viděl, přes léto bydlíme v Ostravě. Ale s trenérem Holaněm jsem fakt prohrál nechtěl. Jsem rád, že pojede domů smutný on.
Jak jste zapomínal na tu nepovedenou epizodu v reprezentaci?
Hlavně jsem potřeboval potrénovat. Hned jsme se domluvili, že si dám chvíli na trénink a začnu později. Byla to dobrá volba.
