Státem řízenou Léčebnu tuberkulózy a respiračních nemocí v Janově na Rokycansku ode dneška vede ředitel Fakultní nemocnice (FN) Plzeň Václav Šimánek. Pověřil ho tím ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Spolupráce FN a její Kliniky pneumologie a ftizeologie má léčebně zajistit další rozvoj v medicíně, vzdělávání i managementu. Spolupráce obou státních zařízení je plánovaná na dobu nezbytně nutnou a dosavadní ředitel léčebny Roman Mudra bude působit nadále jako primář a lékař.
"K tomuto kroku jsem přistoupil po pozitivní zkušenosti s podobným modelem řízení, který byl aplikován v Psychiatrické nemocnici Kroměříž. Spolupráce s velkým zařízením typu fakultní nemocnice, která je v tomto případě navíc velmi blízko, umožní nastavení některých procesů v léčebně na novou úroveň, přinese léčebně řadu výhod a umožní, aby se personál mohl soustředit hlavně na léčbu pacientů," řekl Válek.
FN, největší zdravotnické zařízení jihozápadních Čech, má letos rozpočet 11 miliard korun, každoročně realizuje projekty za stovky milionů korun a je úspěšná v získávání dotací z EU. Rozpočet léčebny v Janově je letos zhruba 100 milionů korun. Zkušenosti FN a jejího týmu manažerů s přípravou a administrací náročných projektů mají být jedním z důvodů propojení nemocnice s léčebnou. "FN Plzeň bude léčebně Janov nápomocna v rámci aplikace metod řízení v různých oblastech, jednou z aktuálních je výpomoc při rozsáhlé administraci velkého projektu IROP," řekl Šimánek. Doufá, že zaměstnanci léčebny budou dočasnou spolupráci vnímat jako možnost získávání zkušeností standardních postupů velké fakultní nemocnice a zároveň je budou moci aplikovat v menším rozsahu ve svém provozu.
"Myslím, že pro nás to bude určitě plus. Fakultní nemocnice má tým lidí, kteří se umí ve velkých projektech pohybovat. Pro nás by se tím chod zjednodušil a mohli bychom se věnovat jen léčení," řekl na začátku března Mudra.
Léčebna v Janově má 170 lůžek zdravotnických a 40 sociálních. Zdravotnická část má tři oddělení - pneumologické, pneumoonkologické a jedno pro tuberkulózu. Hlavní část léčebny sídlí ve sto let staré budově s modernější přístavbou. Má i další budovu s prádelnou. I když se průběžně rekonstruuje a modernizuje, podle Mudry je stále co opravovat a vylepšovat.
Zařízení skončilo předloni s pětimilionovým schodkem hospodaření, daným dozvuky pandemie koronaviru a platbami pojišťoven, řekl Mudra. V předchozích letech hospodaření v minusu nekončilo. S kladným výsledkem by mělo skončit i loňské hospodaření. Podle údajů z webu léčebna v roce 2017 pečovala o 1136 pacientů, o rok později jich měla 970, v roce 2019 jich bylo 955, v následujících covidových letech 2020 a 2021 měla 865 a 727 pacientů. Podle Mudry není v současnosti plně obsazena.
čtk
