Téměř 10 tisíc dětí a dospívajících v Plzeňském kraji nemá svého praktického lékaře. Právě Plzeň se tak stala prvním místem, kam se praktičtí lékaři vydali, aby představili kampaň „11 milionů důvodů“. Tou upozorňují na zhoršující se dostupnost primární péče.
Jak situaci zlepšit a co je třeba, řešili praktici s plzeňským hejtmanem, ředitelkou Státního zdravotního ústavu a se zástupci zdravotních pojišťoven. „Primární péče je základ každého zdravotního systému. Praktik je nejenom lékař prvního kontaktu pro malé a velké pacienty, ale i jejich průvodce zdravotním systémem. V České republice je ale v současné době bez praktického lékaře milion pacientů, kteří tak nemají přístup k základní zdravotní péči, preventivním prohlídkám, screeningu a očkování,“ upozorňuje předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka. Praktici to chtějí změnit, a proto odstartovali kampaň s názvem „11 milionů důvodů“. „Každý člověk v Česku je pro nás důvodem, proč jsme kampaň spustili a proč s ní teď vyjíždíme do krajů. Kvalitní primární péče musí být dostupná ve všech regionech,“ doplňuje.
V Plzeňském kraji funguje přibližně 260 samostatných ordinací všeobecných praktických lékařů a asi 100 ordinací pediatrů. Zatímco počet ordinací praktiků pro dospělé se zde za posledních šest let téměř nezměnil, ordinací praktických lékařů pro děti a dorost ubyla více než desetina. V letech 2018–2023 jich zaniklo 24, nových ale přibylo pouze 7. „Na konci roku 2023 zde nemělo praktického lékaře 9 556 dětí ve věku 0–19 let,“ upozornila na diskusi v Plzni předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost MUDr. Ilona Hülleová. Problém s dostupností primární péče se však i v tomto kraji může brzy dotknout také praktických lékařů pro dospělé – v důsledku stárnutí obyvatel. „V Plzeňském kraji je přibližně 43 % všeobecných praktických lékařů ve věku 60 a více let. Není to ale jenom o lékařích v penzijním věku. Jedná se i o ty, kterým je přes 50. Průměrný věk praktiků je u nás 54,5 roku. Je proto nutné zavčas zajistit generační obměnu lékařů,“ říká Michael Dimitrov, plzeňský předseda Sdružení praktických lékařů. Poptávka po primární péči a její zatížení navíc výrazně poroste. S tím, jak populace stárne, totiž přibývá pacientů s chronickými nemocemi. „Proto přicházíme s konkrétním návrhem změn, které je nutné rychle uskutečnit. Jen tak můžeme čelit výzvě v podobě stárnutí obyvatelstva a epidemie chronických onemocnění a prodlužovat délku života prožitého ve zdraví. V tomto parametru citelně zaostáváme za vyspělými evropskými zeměmi,“ doplňuje MUDr. Šonka.
Jak zaznělo na diskusi v Plzni, řešením je příchod absolventů lékařských fakult do primární péče a změna organizace jejího poskytování. Situaci mohou výrazně zlepšit týmové praxe. „Usilujeme o to, aby se do roku 2035 staly dominantním modelem poskytování primární péče v ČR. Jen v lednu a únoru letošního roku jich vzniklo v Česku více než 150,“ popisuje MUDr. Petr Šonka. V týmových praxích funguje na jednom pracovišti multidisciplinární tým vedený praktickým lékařem. Jeho součástí jsou další lékaři, kteří mohou pracovat i na zkrácený úvazek, a také zdravotní sestry a terénní sestra, případně nelékařský personál. „Přináší to spoustu výhod jak pro pacienty, například v podobě rozšířené ordinační doby, tak pro lékaře. Mladší kolegové pracují po boku zkušených kolegů a později je mohou v ordinacích plynule nahradit. Je to také ideální varianta pro ženy, které se vrací z mateřské dovolené a nemusí pracovat na plný úvazek,“ říká Dimitrov. Rozvoj týmových praxí ale závisí na příchodu nových posil do primární péče. Situace je však zejména u pediatrů kritická. Těch ubývá a nedaří se je nahrazovat. „Co se týká všeobecných praktiků, tam je stav lepší. Zájem o tento obor mezi mediky v poslední době roste,“ doplňuje plzeňský předseda SPL.
V Česku je však málo rezidenčních míst, která slouží ke specializačnímu vzdělávání mladých lékařů. Praktičtí lékaři proto usilují o jejich navýšení. I to bylo jedním z témat diskuse v Plzni. Podle praktiků by hlavním zdrojem financování specializačního vzdělávání měly nadále zůstat dotace přidělované Ministerstvem zdravotnictví, k nim by se ale měly přidat dotace z prostředků Evropské unie a na financování stávajících rezidenčních míst by se mohly podílet i kraje. Ty by mohly zřizovat i vlastní rezidenční místa. „Jedna z možných cest to je a my tuto variantu prodiskutujeme na Plzeňském kraji. Vznik nových rezidenčních míst vítám, ale podle mého názoru by mělo být jejich zřizování hlavně záležitostí Ministerstva zdravotnictví,“ uvedl na diskusi hejtman Kamal Farhan. Specializační vzdělávání by podle praktických lékařů mělo získat také větší podporu z úhrad od zdravotních pojišťoven.
Kampaň „11 milionů důvodů“ praktičtí lékaři postupně představí i v ostatních krajích České republiky. „Věříme, že přispěje ke stabilizaci sítě primární péče a zlepšení její kvality i dostupnosti,“ uzavírá předseda SPL.
