Oštěpařka Petra Sičaková z AK Škoda Plzeň, účastnice loňské olympiády v Paříži, ovládla anketu o nejúspěšnějšího atleta Plzeňského kraje za rok 2024 v kategorii do 21 let. „Byl to nádherný rok,“ prohlásila 21letá atletka po vyhlášení ankety.
Petro, jaký byl loňský rok z vašeho pohledu?
Byl to nádherný rok, ve kterém sice byly horší momenty, třeba mistrovství Evropy (v Římě nepostoupila z kvalifikace – pozn. aut.). Ale když to shrnu, tak si nemůžu vůbec na nic stěžovat. Olympiáda byla super, hodila jsem si osobák super, to se taky počítá, takže paráda.
Zmínila jste mistrovství Evropy, ale možná i to bylo k něčemu dobré. Byla to vaše první velká akce mezi dospělými. Jaké poučení jste si z toho vzala?
Jednoznačně to byla obrovská zkušenost, díky které se mi pak povedla olympiáda. Sice z toho nebylo finále, ale beru to jako vydařený závod. S trenérem jsme se do toho ještě zakousli, mákla jsem si víc než kdykoliv předtím. A taky jsem se hodně poučila z atmosféry, najednou jsem byla na obrovském stadionu, kde bylo hrozně moc lidí. Nevěděla jsem, jak s tím pracovat.
Jaká je vaše nej… vzpomínka na Paříž?
Určitě už to, když jsme vcházeli na stadion a bylo tam 70 tisíc lidí a všichni fandili. To byl úžasný pocit. Skvělá atmosféra, to bylo asi nejvíc.
A také jste asi získala motivaci a předsevzetí, že si to chcete za tři a půl roku zopakovat...
To rozhodně. Trošku mě mrzelo, když jsem pak seděla na finále v hledišti a koukala, jak tam holky hážou. Mně zase nechybělo tolik, abych tam stála s nimi.
Bronzovou medailistku Nikolu Ogrodníkovou čekají mateřské povinnosti a vy tak máte našlápnuto být českou jedničkou. Jak tohle berete?
Jako závazek. A na druhou stranu mě to mrzí, protože jsem si s Nikčou ještě chtěla zaházet a párkrát ji porazit. Loni se mi to povedlo jenom jednou, tak jsem jí to chtěla vrátit víckrát.
Asi těžším úkolem bude porazit olympijskou vítězku Haruku Kitagučiovou, vaši tréninkovou parťačku. I proto, že mistrovství světa se bude konat u ní doma v Tokiu. Už se hecuje?
Porazit Haruku aspoň v jednom závodě je pro mě obrovským snem. Na Zlaté tretře se mi to nepovedlo o pět centimetrů, i když ona už si myslela, že prohrála. Věřím, že se mi to někdy povede doopravdy. A když to bude už letos, budu jen ráda.
Bude pro vás vrchol letošní sezony právě mistrovství světa v Tokiu?
Hlavní cíl to bude. Ale zároveň se chci připravit na šampionát do 23 let, protože nemám žádnou medaili z mládežnických akcí. Teď doufám, že už mám dostatek zkušeností, abych konečně prodala to, na co mám.
Jak vůbec trénuje v období, kdy se v Česku pohybují teploty okolo bodu mrazu? Hala se vás netýká, takže sezona oštěpařek začíná mnohem později...
Na začátku prosince jsme byli na Madeiře. V půlce února teď na Tenerife, na 28 dní. Odtud přeletíme rovnou na Kypr, kde se koná začátkem března Evropský vrhačský pohár. To bude můj první závod.
