Tradiční pouť k uctění památky sv. Jana Nepomuckého oživí Nepomuk v sobotu a v neděli 22. a 23. března. Pouť připomene 10. výročí obnovy Svatojánského muzea. Slavnostní mši v kostele sv. Jana Nepomuckého v neděli 23. března bude celebrovat kardinál Dominik Duka OP, emeritní arcibiskup pražský.
Program pouti bude bohatý a slavnostní událost si užijí malí i velcí návštěvníci. Na co se v Nepomuku můžete o víkendu těšit?
22. 3. – sobota
14:00 - Hrabě Jan Nepomuk Harrach / sál Arciděkanství Nepomuk
Přednáška o mimořádné osobnosti českého politického, hospodářského a kulturního života v době Rakouska–Uherska promluví autor monografie o Janu Nepomuku Harrachovi Jan Luštinec, dlouholetý ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici. Z Harrachových textů bude číst básník a esejista Pavel Hoza.
15:15 procesí k hrobu P. Jana Strnada / 15:30 modlitba u hrobu P. Jana Strnada
16:00 přednáška na téma P. Jan Strnad, přednáší P. Vítězslav Holý, který se podílel na obnovení Svatojánského muzea / sál Arciděkanství Nepomuk
23. 3. – neděle
9:45 vyjde procesí od arciděkanství
10:00 Slavnostní mše / kostel sv. Jana Nepomuckého / celebruje kardinál Dominik Duka OP, emeritní arcibiskup pražský
15:00 Malý koncert pro velkého světce / hudební sál arciděkanství / vystoupí sopranistka Michell Katrak
Nejslavnější rodák města Johánek z Pomuku neboli Jan Nepomucký, generální vikář pražského arcibiskupa, mučedník katolické církve a jeden z českých zemských patronů, se narodil mezi lety 1340 – 1350 v Pomuku, dnešním Nepomuku. Na místě, kde údajně stál jeho rodný domek, se dnes nachází barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, známá dominanta města. Od roku 1369 působil jako veřejný notář v Praze, poté jako hlavní písař u právě vytvořených soudních akt generálních vikářů. Mezi lety 1373–1383 požíval titulů notarius, prothonotarius cancellarie a domesticus commensalis arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Mezi lety 1383 a 1387 studoval církevní právo na Padovské univerzitě a studium ukončil jako doktor dekretů. Roku 1389 se stal kanovníkem a advokátem vyšehradské kapituly. V září 1389 byl jmenován generálním vikářem třetího pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Tento úřad již v 80. letech 14. století díky svým pravomocím hrál podstatnou roli ve správě arcibiskupství v neklidné době sporu mezi arcibiskupem a králem. 20. března 1393 se brzy ráno sešel král Václav IV. s arcibiskupem Janem z Jenštejna. Po krátké hádce nechal král zajmout čtyři muže z arcibiskupova doprovodu včetně Jana z Pomuku. Do druhé poloviny 20. století se předpokládalo, že Jan zemřel utonutím poté, co bylo jeho tělo svrženo z Karlova mostu do Vltavy, avšak antropolog Emanuel Vlček objevil poranění hlavy, které vzniklo pravděpodobně při mučení a vedlo ke smrti ještě před svržením do řeky. Legenda o tom, že Jan z Nepomuku zemřel kvůli neochotě prozradit zpovědní tajemství královny Žofie Bavorské, druhé manželky krále Václava IV., vznikla více než 50 let po Janově smrti.
Zajímavost: v roce 1973 byl proveden antropologický průzkum ostatků Jana z Pomuka, který potvrzuje jejich autenticitu. Tentýž výzkum však zároveň potvrzuje, že domnělý zázračně dochovaný světcův jazyk je ve skutečnosti pozůstatkem mumifikované mozkové tkáně. Tento pozůstatek Janova těla ovšem hrál klíčovou roli při kanonizačním procesu, neboť (domnělé) dochování jazyka bylo uznáno jako jeden ze čtyř zázraků potvrzujících Janovu svatost. František Tomášek, pozdější pražský arcibiskup, k tomu řekl, že fakt, že se jedná o zbytek světcovy mozkové tkáně význam relikvie ještě zvyšuje, neboť jazyk je podřízen mozku člověka.
Svatý Jene z Nepomuku,
drž nad námi svoji ruku,
ať nám Bůh dá, co dal tobě,
by náš jazyk nezhnil v hrobě!
(česká modlitba)
