Malebný městys Frymburk, který je ozdobou Lipenska, má výrazně nakročeno k tomu, aby se stal čtvrtým lázeňským místem na jihu Čech a šestatřicátými lázněmi u nás v ČR. Prvního července 2024 může díky blahodárným účinkům tamní rašeliny získat rozhodnutím Vlády ČR Status Přírodní léčebné lázně.
Ve Frymburku, který má 1400 obyvatel a aktuálně ho ročně navštíví vyšší desítky tisíc spokojených turistů, především v létě a v zimě, mají v plánu poskytovat lázeňskou péči pro zpočátku cca dvě stovky hostů denně. „Frymburk by se tak stal celoročně atraktivní destinací bez ohledu na roční období a počasí, zvedl svou prestiž a zařadil se mezi českou lázeňskou smetánku,“ uvádí destinační manažer pro Lipensko Pavel Pechoušek. Výjimečnost celé situace podtrhuje skutečnost, že od roku 1989 na mapě lázeňských míst v České republice přibylo pouze jediné místo – jihomoravské město Lednice. „Pokud získáme status, neznamená to, že máme vyhráno. Čeká nás obrovský kus práce, mimo jiné i na poli marketingu,“ předesílá Oto Řezáč, který stojí v čele frymburské radnice již více než 25 let a patří mezi služebně nejstarší starosty na jihu Čech. Právě starosta Řezáč je ten, kdo na značce Lázně Frymburk intenzivně pracuje více jak 15 let. „Mé heslo je „Chránit a rozvíjet Frymburk!“ Lidově řečeno, je hezké si něco vymyslet, ale důležitější je to odmakat.“ dodává.
Městys nyní plánuje investice v řádech desítek milionů korun především do infrastruktury a propagace. Lázeňské procedury by nabídl zdejší Wellness hotel Frymburk, který plánuje stavbu lázeňského pavilonu a další stavební rekonstrukce ve výši desítek milionů korun. Pokud půjde vše podle jeho plánů, bude mít letos k 1. červenci Frymburk legitimní Statut Přírodních léčebných lázní. „Do konce roku máme příslib, že získáme Statut lázeňského místa. Počítám s tím, že projekt lázní nabudí místní podnikatele a řadě z nich pomůže. Věříme, že bude ku prospěchu všech obyvatel městyse a stane se počátkem řady nových podnikatelských aktivit. Nechci ale nikoho oslovovat, dokud nebude všechno jasné, hotové a připravené. Však lidé ve Frymburku jsou podnikaví, pracovití a chytí novou příležitost za pačesy kdykoli. O to strach nemám!“ vyzývá úspěšný starosta zdejší podnikatele.
Lázeňská péče se podle něj samozřejmě nerozjede hned, před Frymburkem je ale největší šance v dějinách se nově vyprofilovat nejen na mapě České republiky, ale celé Evropy. „Kromě prestiže nám to přinese i celou řadu příležitostí. Celoroční provoz znamená spoustu nových kvalifikovaných pracovních míst pro naše občany,“ uvádí Řezáč.
V minulých letech se mu ve Frymburku podařilo získat pro městys pozemky kde se nachází ložisko peloidu, které svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi odpovídá požadavkům na léčebné užití. Ložisko bylo následně osvědčeno jako ložisko Blatná (č.j. MZDR 2967/2019-6) dle lázeňského zákona. „Tento přírodní léčebný zdroj je to, na čem naše samotné lázeňství dle zákona můžete postavit,“ doplňuje starosta.
Brzy dojde k vyhlášení přírodních léčebných lázní – tedy vytyčení území, které bude do budoucna věnováno lázeňství. „Následovat bude stanovení Statutu lázeňského místa, což je nezbytný krok, aby mohl někdo začít uvažovat o poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče ve Frymburku,“ uvádí Jan Řezábek z Ministerstva zdravotnictví ČR.
Co se medicíny týče, zaměří se budoucí Lázně Frymburk na léčbu pohybových, a kožních problémů doplněných nejmodernějším fyzioterapeutickým programem. „Jsou to již dost odborné věci, v nichž se až zas tak nemůžu profesionálně orientovat, má pozice jako starosty je v rovině administrativně správní dotáhnout celý projekt v rovině legislativy po všech stránkách až do úplného konce. Žiji ve Frymburku od narození a projekt lázní je něco čím se výrazně odlišíme od okolních obcí, které jistě mají též své vize kam a jak se chtějí rozvíjet,“ uvádí starosta Řezáč.
Obec zatím do projektu v průběhu let vložila asi 4 miliony korun. „Jistě nás to bude stále něco stát. V té realizační fázi lázeňského provozu, je naším partnerem Wellness hotel Frymburk, který tu štafetu donese do cíle,“ uvádí Řezáč.
Hotel čeká přestavba jednoho celého pavilonu, ve které vzniknou lázně v podobě, která skutečně přísluší komplexním moderním lázním. Pohybová a fyzikální léčba, slatinové koupele, rašelinné zábaly a další. Vše se bude odehrávat pod vedením odborně kvalifikovaných osob. V plánu je rekonstrukce prostorů bývalého konferenčního sálu. „K ní se přistavuje technologická část, místo, ve kterém bude probíhat proces zpracování přírodního rostlinného materiálu do finální podoby která bude sloužit k léčebným účelům. Po využití příslušného množství peloidu (rašeliny a slatiny) bude rostlinný materiál odvážen zpět na rašeliniště k humifikačním procesům které obnoví účinnost a vlastnosti peloidu,“ uvádí ředitel zdejšího hotelu Bořivoj Vágner.
K rašeliništi nyní městys buduje přístupové komunikace, ochranná pásma, oplocené průzkumné vrty, každý týden se vyhodnocují posudky vlivu na životní prostředí. „Je to velice složitá mozaika činností složená snad s tisícovky jednotlivostí, které je třeba poskládat. Městys nyní například hledá místa pro nové turistické trasy. Vedle Wellness hotelu Frymburk máme asi 30 hektarů lesa, ve kterém plánujeme turistické cesty pro pěší i kola. Plánujeme síť chodníků se štěrkem a drtí, která bude zasahovat do lesa a sestupovat k jezeru,“ vysvětluje starosta Řezáč.
Ve Frymburku také nyní budují tzv. odpočinková a pohledová místa. „Na našem poloostrově hledáme hezké, zajímavé partie, na něž umístíme například lavičku, stolek, popisek s historickým obrázkem toho místa a tím, co je vidět nyní a třetí rozměr je, že se každý může zasnít a vidět případně i budoucnost. Dále se zaměřujeme se na asi čtyři kilometry dlouhé území okolo Náhlovského potoka. V koridoru zhruba 10 až 15 metrů širokém vzniknou háječky, odpočinkové zóny bez jakéhokoliv provozu. Lidé sem budou chodit na procházky. Důležitý zde je potok, protože voda mění neustále kulisu, která se nikdy neokouká a vyplácí se jak tvůrcům, tak především návštěvníkům,“ Voda jako kulisa, to máme již odzkoužené z naší jezerní cyklostezky,“ shrnuje starosta.
Frymburští se též inspirují především v Třeboni, ale i nedalekém Bad Leonfeldenu, který leží v rakouském příhraničí. „Nehledejme nic složitého, pojďme se inspirovat tím, co už je vymyšlené a skvěle funguje. Když vše dobře půjde, ve druhé půlce roku 2025 by mohl být lázeňský provoz zahájený, ale jako ve všem je i zde stále ještě dost neznámých,“ uzavírá starosta.
