Státní svátek 17. listopadu odkazuje na dvě významné události, které od sebe dělí půl století. V roce 1939 došlo k uzavření českých vysokých škol nacistickými okupanty a popravě vlasteneckých studentů. V roce 1989 ve stejný den došlo ke studentským demonstracím, které vedly k pádu komunistického režimu v Československu. Oba tyto historické milníky jsou obrazem postavení se mladých lidí za svobodu a demokracii.
"Je to připomínka strašně důležitého dne pro naši zemi, ale také varování a upomínka, že svoboda a demokracie nejsou ničím samozřejmým a že zkrátka o ně zase můžeme přijít, pokud si jich nebudeme vážit a nebudeme o ně pečovat," řekl Jiří Pospíšil (TOP 09) - náměstek primátora hl. m. Prahy.
Nejrůznější průvody a pietní akce se konají napříč celou republikou. Jedno z nejnavštěvovanějších a nejtradičnějších míst je každoročně Národní třída.
"Já jsem tady byl osobně. My jsme byli ta skupina, která šla z Albertova. Tehdejší studenti medicíny se tam shromažďovali. šli jsme a skutečně jsme došli až sem, čili já to mám jako osobní zážitek a je to zážitek, který se nezapomene," řekl Bohuslav Svoboda (ODS) - primátor hl. m. Prahy.
Demonstrovalo se na několika místech, ale právě na Národní třídě došlo k brutálnímu zásahu bezpečnostních složek proti demonstrantům, který vyústil v zranění i smrt několik lidí.
"Mně bylo tehdy 14 let, to znamená, byl jsem ještě studentem základní školy, ale teď zpětně si uvědomuji, jak zkrátka i jako studenti základní školy jsme aktivně prožívali listopadové chvíle a listopadové události," řekl Jiří Pospíšil (TOP 09) - náměstek primátora hl. m. Prahy.
"Vlastně začátek tvorby té nové české demokracie. To je prostě, že si lidé volají, co chtějí, třeba někdy blbě, ale sami," řekl Petr Hlaváček (STAN) - náměstek primátora hl. m. Prahy.
Letošní oslavy 17. listopadu připomínají už 34. výročí sametové revoluce a výjimečně slouží i jako vzpomínka na Karla Schwarzenberga, který zemřel 12. listopadu.
