Tři nové úseky dálnice D55 mezi Babicemi a Bzencem o celkové délce 21,4 kilometru ve čtvrtek 19. prosince slavnostně otevřelo Ředitelství silnic a dálnic. Přibližně 4,5 kilometru bude v provozu prozatím jen v polovičním profilu.
Díky dálnici by se lidem v okolních obcích a městech mělo výrazně ulevit od tranzitní dopravy.
„Lidé z okolních obcí hledí na tuto dálniční stavbu jako na příslib obrovské úlevy. Dosud čelili tranzitní dopravě, která se řádově pohybuje nad 10 000 vozidel denně, někde se blíží 20 000 autům. Už nyní se lidem z této části Zlínského a Jihomoravského kraje výrazně zrychlí cestování směrem na Rakousko a Slovensko. A v budoucnu bude D55 z hlediska dálniční sítě stěžejní komunikací pro cestu ze severní části Česka směrem na jih,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.
Úsek mezi Starým Městem a Moravským Pískem byl stavařsky velmi náročný, protože se stavělo v místech, kde je nestabilní podloží. Při přípravě mostů bylo nutné zvolit novou technologii. Jde o první dálniční úsek v ČR, kde ŘSD razilo piloty, hlavně na dálničních nadjezdech.
„Tradiční vrtané piloty nebylo možné udělat, a to kvůli problémům s tlakovou vodou a písky. Jako alternativní řešení byly ražené piloty o rozměrech 600 / 600 milimetrů do hloubek přes deset metrů. Nestabilní podloží jsme řešili i mezi Moravským Pískem a Bzencem. Technologicky pestrá byla také stavba Babice – Staré Město. Vybudovali jsme tam například dva nové železniční mosty,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Zajímavostí je, že ptáky a netopýry ochrání před provozem a střety s auty na D55 mezi Starým Městem a Moravským Pískem obří sítě. Jde o první dálniční úsek v České republice, na němž budou.
„Trasa totiž vede významným hnízdištěm netopýrů a ptactva, například břehule říční. Toto řešení je výjimečné, protože nejde o pevnou bariéru, do níž ptáci narazí, ale o průchozí. Neměli by se tedy zranit. Podobu sítí konzultovalo ŘSD s ornitology,“ upřesnila mluvčí ŘSD Lucie Trubelíková s tím, že síť bude vysoká pět metrů.
Práce na úsecích D55 mezi Babicemi a Bzencem zatím vycházejí na více než sedm miliard korun, z toho až 5,6 miliardy korun zaplatí Evropská unie.
Foto: ŘSD