Přesně před dvaceti lety, 30. října 2004, se po rekonstrukci znovu otevřel Baťův mrakodrap. Tímto okamžikem začala nová éra této stavby, která je právem považována za klenot československé meziválečné architektury. Na přelomu let 1938 a 1939 budova sloužila jako sídlo vedení obuvnické firmy Baťa, dnes v ní sídlí krajský a finanční úřad.
Kromě toho je budova také vyhledávaným cílem turistů. Láká je sem nejen jedinečný příběh a architektonická hodnota, ale také pohled na město z ptačí perspektivy či legendární Baťova kancelář ve výtahu. Dvacetileté výročí si kraj připomene tím, že 30. října večer celou budovu slavnostně nasvítí, a navíc v tento den obdrží všichni návštěvníci Baťova mrakodrapu na recepci malou pozornost.
„Jsme hrdí na to, že má náš kraj sídlo právě v Baťově mrakodrapu. Budova je symbolem města Zlína i celého kraje a zároveň místem se stále živým historickým odkazem, který nás může i v dnešní době v mnoha ohledech inspirovat. Velké poděkování patří všem, kdo se zasloužili o to, že tehdy nevyužitou budovu získal kraj do svého vlastnictví a vdechnul jí nový život. I my se o ní nyní náležitě staráme a investujeme do ní,“ řekl hejtman Radim Holiš.
Ještě před několika měsíci byl Baťův mrakodrap obehnán lešením – probíhala zde oprava fasády, výměna cihelných pásků, obnova izolace a oplechování střechy. To vše za téměř 70 milionů korun.
„Kromě toho vynakládáme i další velké prostředky na to, abychom budovu udrželi v provozuschopném stavu a zároveň zachovali její historickou hodnotu. Zmodernizovali jsme například rychlovýtahy a aktuálně se chystáme na rekonstrukci sociálních zařízení v celé budově, výměnu vzduchotechniky a dalších technických zařízení nebo restaurátorské práce na Baťově výtahu a páternosteru,“ vyjmenovala ředitelka Krajského úřadu Zlínského kraje Jitka Hlavačková.
Budova byla nejvyšší ve střední Evropě
Baťův mrakodrap nechal postavit Jan Antonín Baťa podle projektu architekta Vladimíra Karfíka jako nové sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Výstavba probíhala v letech 1936–1938, kolaudace byla o rok později. Stavba měla být „výkladní skříní” firmy a tomu odpovídalo i vnitřní vybavení: automaticky regulovaná klimatizace, potrubní pošta, vlastní telefonní ústředna, rozhlas nebo rychlovýtahy.
„Se svojí výškou 77,5 metru byla v době svého vzniku nejvyšší budovou ve střední Evropě. Kromě výšky svědčí o její majestátnosti i další čísla – rozměry 80x20 m, celková zastavěná plocha 1 850 m2, celková plocha všech podlaží 30 000 m2 a celkový obestavěný prostor (kubatura) 135 000 m3. V mrakodrapu najdeme tři schodiště, která mají 450 schodů, což je pro srovnání o 70 více, než má katedrála sv. Štěpána ve Vídni,“ informovala mluvčí Zlínského kraje Soňa Ličková.
Lákadla pro turisty: Výhled na město, poutavé expozice i unikátní výtahy
V Baťově mrakodrapu lze navštívit hned několik zajímavých míst. Na vrcholu mrakodrapu se nachází terasa s kavárnou nabízející neopakovatelný výhled na Zlín i okolí. Jsou tu také dalekohledy, fotopoint a bronzový model města.
„Za návštěvu rozhodně stojí i ředitelské patro v 8. etáži, které se dochovalo v původní podobě a je zde expozice o historii firmy Baťa a jeho satelitních městech. V přízemí je pak umístěna Expozice21 s ukázkami původního strojního vybavení budovy, replikami nábytku z ohýbaných ocelových trubek a je odsud také možné nahlédnout do unikátní pojízdné kanceláře Jana Antonína Bati ve výtahu,“ zmínila Ličková.
Zajímavostí budovy je také oběžný výtah neboli páternoster, který využívá původní mechanické prvky a se zdvihem 58,5 metru a 30 kabinami je nejdelší v České republice.
Foto: KNTB
