Festival začal výstavami v Muzeu církevního umění Plzeňské diecéze. V předsálí jsou k vidění práce žáků Základní umělecké školy T. Brzkové, v refektáři jsou pak vystavena díla členů Unie výtvarných umělců (UVU) Plzeň. Tématem letošních letnic je Apokalypsa. Vernisáž výstavy se konala ve čtvrtek 30. března. Úvodní slovo pronesli Jiří Orna, Eliška Bartáková a P. Pavel Petrašovský, recitací potěšila přítomné Blanka Hejtmánková.
„Apokalypsa je pro nás označením zániku civilizace způsobeného hrůzostrašnými katastrofami, věřím však, že my lidé svým rozumem a citem jsme schopni zachránit civilizaci i sami sebe,“ řekla mimo jiné ve svém úvodním slově při slavnostním zahájení výstavy radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková. Připomněla také, že díky festivalu Letnice umělců se Plzeňané mohou těšit na přehlídku kulturně - duchovního umění. Program se koná na různých místech města a má svou jarní a podzimní část. Eliška Bartáková nad festivalem převzala záštitu.
Výstava uměleckých děl v rámci Festivalu duchovní kultury Letnice umělců Plzeň 2023 představuje práce členů UVU Plzeň vytvořené na základní téma Apokalypsa. Obrazy, kresby, grafiky či sochařské práce přinášejí důležité umělecké podněty současných umělců Plzeňska. Součástí výstavního projektu je výstava prací žáků ZUŠ T. Brzkové v Plzni - Skvrňanech. Výstavy potrvají do 14. května a jsou k nim připraveny doprovodné pořady včetně dopolední komentované prohlídky pro seniory.
Z doprovodného programu vybíráme:
V úterý 11. dubna od 17:00 se v přednáškovém sále Západočeského muzea (ZČM) koná křest filmového medailonku s názvem „To byl Jiří Špinka“. Představí člena UVU Plzeň a mnohaletého pracovníka ZČM. V Muzeu pracoval 44 let jako restaurátor a konzervátor. Ze Špinkovy vlastní tvorby jsou nejznámější jeho kinetické dřevořezby - hodiny – orloje, které mají i hodinový stroj ze dřeva. Symbolicky měří čas v galerii J. Špinky ve Chválenicích. Pořad o pozoruhodném umělci s širokou škálou zájmů a dovedností uvádí Vlasta Špinková
Ve čtvrtek 13. dubna je v diecézním muzeu od 10:30 hodin na programu komentovaná prohlídka výstavy určená pro seniory, návštěvníky provede kunsthistorička Jana Potužáková.
V úterý 18. dubna můžete od 17:00 navštívit první část přednášky Ing. Miloslava Šaška „Pouť do Florencie – Říma – Assisi I“. Koná se v přednáškovém sále Západočeského muzea v Plzni. Její druhá část se koná o týden později, 25. dubna na stejném místě a v témže čase.
Letnice umělců mají na programu i literární pořady. Například 16. května můžete navštívit autorské čtení členů Střediska západočeských spisovatelů v kapli sv. Barbory v diecézním muzeu, které připravila a uvádí Tamara Kopřivová. O dva dny později 18. května je pro změnu na programu podvečer čtení a hudby absolventů Konzervatoře Plzeň v kostele Nanebevzetí Panny Marie.
V úterý 23. května je od 17:00 na programu zajímavá přednáška Anny Hostičkové „Plzeňské domy pod ochranou svatých“. Uskuteční se v přednáškovém sále Západočeského muzea v Plzni.
V sobotu 27. května začne v 18:00 Letniční vigilie v kostele Nanebevzetí Panny Marie.
Letnice umělců společně pořádají město Plzeň, Unie výtvarných umělců Plzeň, Biskupství plzeňské a řada další organizací. Nad 13. ročníkem kromě radní Elišky Bartákové převzal patronát také plzeňský biskup Tomáš Holub.
Pojem Letnice, Padesátnice, Seslání Ducha svatého, Boží hod Svatodušní či Svatodušní svátky označuje křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po Nanebevstoupení Páně. Teologicky se tento svátek vztahuje v židovství k předání Zákona na Sinaji a v křesťanství k seslání Ducha svatého na apoštoly po Ježíšově nanebevstoupení. Ve starověku slavila tento svátek církev již poměrně brzy. Protože v křesťanském chápání Letnicemi vrcholí padesátidenní oslava Velikonoc, byly (a nadále jsou) Letnice považovány za jednu z nejvýznamnějších křesťanských slavností vůbec. Ve 4. století se začala v předvečer této slavnosti slavit vigilie a po ní se slavil oktáv Seslání Ducha svatého. Liturgická barva Letnic byla vždy červená – tento zvyk zřejmě pochází ze slavnostního římského oděvu, který byl barven purpurem. Červená barva při křesťanských bohoslužbách vychází z barvy ohnivých jazyků při seslání Ducha svatého na apoštoly.
V českých zemích se Letnice slavily od příchodu křesťanství, byť se nové náboženství mísilo se starými pohanskými obyčeji. Podle kronikáře Kosmy vykořenil kníže Břetislav II. „obyčeje pověrečné, které vesničané, posud polopohané, o Letnicích v outerý nebo ve středu zachovávali, přinášejíce dárky ke studánkám, oběti zabíjeli a zlým duchům obětovali“.
Označení Letnice je typické pro západní církev, zatímco termín Padesátnice je užíván zejména ve východním křesťanství. V katolické církvi se až do Druhého vatikánského koncilu svatodušní svátky slavily po dva dny a svatodušní pondělí bylo zasvěceným svátkem i v první Československé republice. O těchto dvou dnech bylo možné také žehnat křestní vodu, křtít a biřmovat. Slavnost Nejsvětější Trojice následuje další neděli po neděli Svatodušní. Poté následuje svátek „Božího Těla“ (Corpus Cristi) v posledních dvou stoletích slavený průvody mimo kostel, zpravidla ve čtvrtek, kterým Letnice končí.
