Letní příprava hokejistů Plzně na nadcházející extraligový ročník je v plném proudu. Již na čtvrtou sezónu v modrobílém dresu se připravuje i brankář Dominik Pavlát, který se rozpovídal o své šanci v reprezentaci, kombinované letní přípravě, ale také o pozvánce na letní kemp Colorada Avalanche.
Dominiku, po prohraném předkole jste dostal pozvánku do reprezentace. Pomohla vám, abyste na nezdar proti Liberci rychle zapomněl?
Přemrzelo to po nějakých čtrnácti dnech, kdy jsme se připravovali s reprezentací tady v Plzni. Samozřejmě když jsem viděl hokej v televizi, tak se mi to znovu připomnělo, ale myšlenkami jsem byl již s národním týmem. To mi pomohlo zapomenout.
Chyběl vám v závěru sezóny na střídačce Rudolf Pejchar, který měl zdravotní potíže?
Určitě nám všem chyběl. Nejde ani o to, aby mi řekl, jak se mám postavit v brankovišti, ale o tu lidskou stránku. V klidu si popovídat. Pan Pejchar také vše vidí ze střídačky trošku jinak. Bylo to těžší, ale já sám osobně jsem před zápasy již věděl, co by mi řekl. Snažil jsem se soustředit spíše sám na sebe.
Jak moc zpětně hodnotíte své působení u reprezentace?
Určitě kladně, protože jsem se dostal mezi poslední čtyři gólmany. Byl jsem ze všeho nadšený. Šel jsem týden po týdnu a soustředil jsem se na každý trénink. Vše začalo tady v Plzni, poté jsme se přesunuli do německého Frankfurtu, kde jsme odehráli dva zápasy. Před kempem v Ostravě jsem přečkal první vyřazování a poté následovaly dva zápasy se Slovenskem. Tam jsem si již říkal, že se blíží můj odjezd, nicméně se to nakonec protáhlo až do Brna. Tam už měl tým ohromnou kvalitu, většina hráčů poté jela i na mistrovství světa.
Jak jste pracoval s únavou po náročné sezóně v Plzní?
Asi týden jsem si dal po sezóně oddych a až poté jsem přešel do reprezentace, kde to je trošku něco jiného. Národní tým je výzva, kde sílu prostě najít musíte, ale hlavně i chcete. Pro každého hráče je sen se tam dostat.
Zmínil jste zápasy se Slovenskem, při kterých vznikla zvláštní situace, jelikož v kádru Slovenska byl Samuel Hlavaj, váš nový kolega zde v Plzni. Samuel zmiňoval, že jste se potkali ve výtahu. Stihli jste si toho i více říci?
Je to pravda, já jsem jel na snídani a oni zase už z ní. (smích) Jenom jsme se pozdravili a až po zápasech jsme si napsali pár vět.
Se kterými gólmany jste se v reprezentaci potkal? Je pravda, že gólmani drží při sobě, i když se osobně tolik neznáte?
Ze začátku tam byl Nick Malík a Štěpán Lukeš, poté přijeli Šimon Hrubec s Markem Langhammerem. S Karlem Vejmelkou jsem se jen minul ve dveřích, při mém odjezdu jsme se stihli tak akorát pozdravit. Obecně je známo, že gólmani drží při sobě, mají takovou svou malou bublinu a hráči poté po většinu času ani nevědí, o čem my se bavíme. (smích) Výhodou je také, že v reprezentaci je Zděněk Orct, který je rovněž výborným trenérem, a navíc tmelí partu.
V reprezentaci jste si také odbyl svou premiéru když reprezentace s vámi v brance porazila Německo 6:2. Jaké to byly pocity?
Když jsem se to den předem od pana Orcta dozvěděl, začal jsem být lehce nervózní, ale spíše převáželo natěšení. Před rokem jsem dělal dvojku v zápase proti Rakousku, letos jsem měl velkou motivaci, abych se do branky již dostal. Naštěstí hned v prvním zápase se mi to povedlo. Těší mě také, že jsme zápas dotáhli do vítězného konce. Kustodi mi také krásně nadepsali puk, který jsem po utkání dostal.
Co vám řekl trenér Jalonen po zápase?
Další věc, která mě strašně překvapila. Po utkání totiž za mnou přišel a před celou kabinou řekl, že tohle byl zápas, který si budu pamatovat do konce života. To bylo moc hezké, až jsem z toho měl husí kůži.
Jaké to bude pro vás po dvou letech měnit v Plzni partnera v brankovišti?
S Mírou (Svobodou, pozn. redakce) jsme si dobře rozuměli, ale věřím, že i se Samem si k sobě najdeme cestu a bude to mezi námi dobře fungovat, protože tým se pak na nás může spolehnout. Věřím, že vše bude šlapat na výbornou.
Bude to pro vás nová role, že ve svých teprve 23 letech budete starším ve dvojici?
Nebude. Už jsem podobnou situaci zažil v Chomutově, kde jsem byl nejstarším gólmanem v týmu, a to ve dvaceti letech. Měl jsem kolem sebe kluky, kteří byly o rok až dva ještě mladší než já. Trošku budu čerpat i z této zkušenosti.
Kolik jste měl volna po reprezentaci, než jste naskočil do plzeňské přípravy před novou sezónou?
Upřímně jsem měl pouze jeden týden volna a poté jsem znovu začal trénovat s lidmi se kterými spolupracuji v Českých Budějovicích – Dominikem Kodrasem a Kamilem Hajduškem. Nastavili jsme si plán, kterého se držím. Ještě v červenci bude týden volna, tak tam si také dám nějakou dovolenou.
Vy máte kombinovanou přípravu, zároveň se připravujete i zde v Plzni. Jste rád, že vám tohle klub umožnil?
Jsem neskutečně šťastný, že mi to pánové Pejchar a Straka umožnili. Skoro jsem ani nedoufal, že by se to mohlo povést. Jsem vždy dva týdny zde v Plzni, následně jsem týden v Českých Budějovicích. Je to vždy něco jiného, v Budějovicích se více soustředíme na detaily mého chytání.
Na závěr jedno velké ocenění za vaše výkony. Řekněte nám, Dominiku, co vás čeká za začátku července?
Dostal jsem pozvánku jet na kemp do Colorada. Můj agent Aleš Volek mi volal, že se Colorado ozvalo a že by mě chtěli vidět na kempu. Zeptal se mě, jestli bych o to měl zájem, což se nedalo odmítnout. Byl jsem strašně nadšený a natěšený. Určitě to bude výborná zkušenost a výzva. Takto v Americe budu poprvé, zjistím, jak to tam chodí. Jistě to bude skvělá motivace do další práce. Rozhodně tam nejedu, abych si jen odškrtl, že jsem byl na kempu v NHL, ale chci se tam předvést v nejlepším světle, což by rozhodně udělal každý hráč.
Po návratu vás v Plzni bude čekat již čtvrtá sezóna. Tým se znovu přetváří, koncepčně se buduje s výhledem návratů odchovanců klubu. Jak vnímáte tento fakt?
Těší mě nedávný podpis Tomáše Merta, to je výborný kluk do kabiny. Vrátil se také Petr Straka, kterého jsem v Plzni už zažil. To je ohromně platný hráč. Věřím, že i ostatní kluci skvěle zapadnou a budeme znovu skvělá parta. Tým vypadá slibně, věřím, že společně něco dokážeme.
Co konkrétně od sebe očekáváte v novém ročníku?
Určitě očekávám, že má porce zápasů půjde nahoru. Chtěl bych být ten, na kterého se budou moct kluci spolehnout. Každou sezónou chci růst a nechci, aby se můj vývoj nějak zastavil, protože mám také své osobní cíle. Mám rád zodpovědnost za tým, cítím se tak lépe, když vím, že mám na svých bedrech celý tým. Vzájemně se poté na sebe můžeme spolehnout, a když tohle bude během sezóny fungovat, tak o nás nebudu mít strach.
zdroj: HC Škoda Plzeň
