2. listopadu na Dušičky chodíme - stejně jako naši předci - na hřbitovy, zdobíme hroby svých blízkých věnci a květinami, zapalujeme svíčky a vzpomínáme. V posledních letech se však na začátku listopadu objevily i další svátky. Odkud pochází a jaký je jejich význam? Pojďme se na ně společně podívat a udělat si v nich jasno.
V noci z 31. října na 1. listopadu slavili Keltové konec léta a nový rok, svátek Samhain. Samhain byl hranicí mezi dvěma hlavními obdobími (létem a zimou), pro Kelty byl začátkem nového roku, a byl vnímán také jako doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že se duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch, a živí mohou navštívit podsvětí. Bylo zvykem například prostírat u večeře i pro zesnulé příbuzné, u kterých se čekalo, že přijdou rodinu navštívit, nebo vystavovat za oknem zapálenou svíčku, často ve vyřezané řepě, která měla bloudícím duším mrtvých posvítit na jejich cestu. Lidé se také převlékali do starých cárů a malovali si obličeje, aby se uchránili před zlými duchy. Když byla na začátku 1. století našeho letopočtu keltská území dobyta Římany, začaly se prolínat keltské a římské zvyky, a ke svátku Samhain se začal slavit i konec úrody. K symbolům Samhainu přibylo obilí a ovoce. Svátek Samhain se slaví v takzvaný „čtvrtící den“ (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (den stejně dlouhý jako noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc).
Vzhledem k tomu, že Keltové a poté Slované osídlili Střední Evropu a jejich kultury se zde prolínaly, se předpokládá, že svátek Samhain byl slaven i na území dnešní České republiky.
1. listopadu se slaví Slavnost Všech svatých, křesťanský svátek, který připomíná všechny svaté, a to nejen ty, kteří jsou oficiálně kanonizováni, ale také ty, o „jejichž svatosti neví kromě Boha nikdo“. Na Východě se od 4. století slavil společný svátek všech mučedníků (v syrském obřadu v době velikonoční 13. května a v byzantském obřadu první neděli po Letnicích). Důvodem zavedení svátku byla nemožnost slavit každý jednotlivý den světců. Papež Řehoř III. a následně Řehoř IV. svátek pro západní církev v 7. století přesunuli na 1. listopad, výroční den posvěcení římského Pantheonu (původně pohanského chrámu všech římských bohů) na křesťanský kostel zasvěcený Panně Marii a všem svatým mučedníkům (13. května 609). Od 8. století se v Irsku a v Anglii začal slavit svátek Všech svatých (nejen mučedníků) 1. listopadu nejspíš proto, že u Keltů je tento den počátkem roku. Slavení tohoto svátku se záhy rozšířilo a v Římě se tento svátek slaví od 9. století.
Historicky se v tento den uzavíraly smlouvy se služebnictvem na další rok. Tedy od všech svatých, do všech svatých.
Oslava Dušiček 2. listopadu se odvíjí od svátku Všech svatých. Vzpomínka na všechny věrné zesnulé, Památka všech věrných zemřelých, Svátek zesnulých, Památka zesnulých či lidově Dušičky (latinsky In commemoratione omnium fidelium defunctorum) je v římskokatolické církvi dnem liturgického roku, kdy se církev modlí za duše v očistci. Liturgické obřady slouží v tento čas i Církev československá husitská. Anglikánská církev slavení Dušiček zrušila, avšak někde byla památka obnovena v rámci anglokatolického hnutí. Protestantská reformace nebyla ve zrušení takto důsledná: Martinu Lutherovi se během života nepodařilo slavení památky v Sasku potlačit. Památku věrných zemřelých zavedl roku 998 opat z Cluny, sv. Odilo († 1048), který se snažil pokřesťanštit pohanskou tradici. Z Cluny se slavení rozšířilo po všech benediktinských klášterech. V Římě se památka 2. listopadu začala slavit ve 13. století. V 15. století v Aragonii začali v tento den dominikánští kněží slavit tři mše; v roce 1915 dovolil Benedikt XV. sloužit tři mše všem kněžím (jednu na úmysl papeže, jednu za duše v očistci, jednu za jiný úmysl). V této době se na Dušičky pořádaly průvody na hřbitovy, zdobily se hroby.
Podle dnes již zesnulého kardinála Vlka je památka zemřelých největším svátkem vedle Vánoc, který v našich zemích „slaví“ jak křesťané tak i nevěřící a to vzpomínkou, ozdobením rodinných hrobů či zapálením svíčky. Pro katolíky znázorňují živé květiny víru ve věčný život a mají demonstrovat přesvědčení, že život hrobem nekončí. Hořící svíce mají symbolizovat přítomnost zmrtvýchvstalého Krista, stejně jako o Velikonocích nebo při mši.
Jedna z řady českých lidových pověr říká, že v předvečer Dušiček vystupují duše z Očistce, aby si odpočinuly od útrap. Blízcí hříšníků proto měli naplnit lampu na olej máslem, aby si duše mohly potřít spáleniny. Večer se příbuzní nebo přátelé napili studeného mléka (nebo se jím postříkali), aby se tak duše ochladily. Na svátky se také pekly „kosti svatých“, bochánky či rohlíky ve tvaru kostí. V jižních Čechách ještě na počátku 20. století chodili koledníci na Dušičky prosit o toto pečivo. V okolí Českého Krumlova nazývali tuto koledu „chodit po rohlíkách“. Pečivem „dušičkami“ se obdarovávali chudí, pocestní a žebráci u kostela.
Letos na Dušičky, 2. listopadu, zve biskup Tomáš Holub do katedrály sv. Bartoloměje v Plzni všechny, kteří ztratili někoho ze svých blízkých. Od 18:00 zde v klidné atmosféře bude možnost zapálit za ně svíčku, či napsat jejich jména na připravené lístky a svěřit je do modliteb trapistickým mnichům z Nového Dvora, ztišit se a vyjádřit vděčnost za dar života.
V rámci večera s názvem Svíce pro naše zemřelé může do plzeňské katedrály přijít každý, kdo by se rád znovu alespoň v myšlenkách spojil s těmi, kteří již z tohoto světa odešli. Celým večerem bude provázet biskup Tomáš Holub, zazní také hudba v podání varhan a trubky, poezie, slovo k meditaci a modlitba.
Prolnutí zvyků pocházejících ze staroirského svátku Samhain, oslav římských pohanských svátků a křesťanských slavností Všech svatých, které přenesli vystěhovalci v 19. století do USA, se všeobecně rozšířil jako Halloween (zkratka anglického „All Hallows' Eve“, tedy „Předvečer Všech svatých“). Komercializace svátku začala počátkem 20. století, od třicátých let začalo být populární nošení kostýmů a koledování po domech se objevilo až kolem roku 1950. Děti oblečené do strašidelných kostýmů chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem Trick or treat (Koledu, nebo něco provedu - v Americe typické pomalovávání automobilů, dveří, zubní pasta na dveřích a podobně) a „koledují“ o sladkosti.
U nás se nejedná o tradiční svátek. Pokud si však chcete vyzkoušet jeho atmosféru, máte možnost navštívit například Halloween na zámku Zbiroh v úterý 31. října od 18:01 nebo Halloweenský průvod v Nepomuku 2. listopadu od 17:00. Halloweenská stezka Boleveckou návsí začíná 2. 11. v 17:00. Halloweenský výběh s Rozběháme Rokycany začne v pátek 3. 11. v 18:00 před rokycanským koupalištěm.
