Jeho velkým vzorem je dvojnásobný medailista z halového mistrovství světa Jakub Holuša, kterého obdivuje už od svých atletických začátků. Velmi dobře se zná i se Zuzanou Hejnovou, je totiž členem HESU akademie, kterou dvojnásobná mistryně světa na 400 metrů překážek. Ale Jakub Davidík se možná brzy vyšvihne na stejnou úroveň jako jeho idoly, patří mezi největší půlkařské naděje české atletiky.
"Jednou bych chtěl stát na startu mezi úplně těmi nejlepšími ze všech," svěřil se letos osmnáctiletý Davidík. Když nemůžeš, přidej, to je krédo mladíka z oddílu TJ Baník Stříbro, který v domácí extralize hostuje v dresu plzeňské Škody a je i členem Akademie individuálních sportů Plzeňského kraje.
Davidík má za sebou parádní sezonu. Během ní dokázal ve třech týdnech překonat hned tři juniorské běžecké rekordy, a to na tratích 800, 1 000 a 1 500 metrů.
Ale vraťme se nejprve k vašim atletickým začátkům. Jaké byly?
Začal jsem s ní zhruba před devíti lety a přivedly mě k ní školní závody. Vždycky jsem stál na bedně. Kamarádi ze školy viděli, že mi to jde, a neustále se ptali, proč nechci závodit za nějaký klub. Prý bych byl skvělý. Nejdříve jsem se toho trochu bál, ale nakonec mi i rodiče řekli, že pokud se běhání začnu více věnovat, tak mě budou maximálně podporovat, abych měl co nejlepší výsledky.
Teď už jich máte na kontě spoustu. Takže i cíle jsou čím dál vyšší?
Chtěl bych závodit s nejlepšími světovými běžci. S pocitem, že mám výkonnost na to, abych jim stačil. Předminulý rok jsem startoval na světových olympijských hrách do osmnácti let, takže bych se rád zúčastnil i dospělé olympiády běžel tam finálový závod. To je můj další cíl. (úsměv)
V této sezoně jste posunul hned tři české juniorské rekordy, navíc v rozmezí pouhých tří týdnů. Mohlo to být vůbec ještě lepší?
Vlastně pokaždé, když usínám, myslím na to, že se mi povedlo něco suprového. Na tuhle sezonu budu vzpomínat samozřejmě jen v dobrém. Vůbec jsem nečekal, co se mi povede zaběhnout. Rekordy na 800 a 1500 metrů pro mě byly velkým překvapením a i ty časy jsou skvělé. Hlavně ten z osmistovky, výkon 1:46 na téhle trati je hodně kvalitní. Když se podíváme do českých tabulek, nejlepší junioři měli předtím časy 1:47 a víc, já se jako první dostal pod 1:46. To mě moc těší.
Výrazný podíl na vašich výkonech má trenér Alexandr Matulka. Myslíte, že teď vám připraví ještě náročnější přípravu na další sezonu?
Pan Matulka mě trénuje od nějakých deseti let a ta spolupráce je hodně dobrá. Zná mě dokonale a přesně ví, co na trénincích potřebuji. Když někdy něco nejde úplně dobře, ví, kdy tomu přípravu přizpůsobit, kdy přestat nebo naopak. Myslím, že takovou spolupráci jen tak někdo nemá. A když jsou takové výsledky jako letos, má to i další dopad. Když se mi někdy nechce jít na trénink, řeknu si, že když nepůjdu, mohlo by mi to jednou chybět. A pak bych už takové časy nemusel zaběhnout. Rekordy mě zase posunuly, nakoply dál. Spíš přemýšlím, co by mohlo být ještě lepší díky kvalitní přípravě.
Když přece jen zbude trochu volného času, jak relaxujete?
Studuji gymnázium ve Stříbře, mám individuální plán. Škola, trénink a regenerace mi zabírají dost času a na záliby už ho moc nezbývá. Ale pokud ano, rád si zajdu na ryby. Tam si krásně vyčistím hlavu.
Kdy vám začne příprava na zimní sezonu?
Už začala. V září jsem měl dva týdny úplné volno, relaxoval jsem, zajel si i do lázní. Nabral jsem síly do přípravy. Určitě se v ní zaměříme na větší objem a naběhávání kilometrů. Bude jich mnohem více než předtím, ale tak je to každý rok. Otázkou je, jak zima bude vypadat. Takže se dívám i do příštího roku. Chtěl bych zase vylepšit všechny zaběhnuté rekordy. Největším cílem je pak mistrovství světa, které se má konat v Nairobi. Na tenhle šampionát se chci zaměřit nejvíc.
