V devatenácti letech sbírá zkušenosti k nezaplacení. Bek Škody Plzeň Michal Houdek se při zranění Vojtěcha Budíka a Bohumila Janka usídlil ve třetí obraně a přispěl tak i k jasným výhrám v Olomouci a doma nad Vítkovicemi.
Jak se hraje s nálepkou tvrdého hráče, kterou jste si vytvořil hned v prvním svém zápase v extralize na ledě Sparty?
Je to můj styl, tuhle nálepku bych měl mít. Bojovat a dohrávat souboje. Snažím se však, aby to vždy bylo čistým způsobem.
I v zápase s Vítkovicemi to mnohdy před brankou jiskřilo..
To by měla být práce každého obránce i útočníka, nepustit protihráče k brance. Gólman je tím, kdo drží tým v klíčových momentech.
Co tedy vedlo k další výhře?
Hokejově to nebyl nejpohlednější zápas, ale to nás teď vůbec netrápí. Bojovností jsme soupeře předčili. Začali jsme tak už v Olomouci, hrajeme jeden za druhého.
Jaký to je pro vás skok, když byste měl srovnat extraligu juniorů a mužů?
S A-týmem jsem se připravoval už od 25. července, a to mi ohromně pomohlo. Výkonnostní skok to byl totiž obrovský. Koukat na hráče typu Milana Gulaše z hlediště, nebo hrát s ním přímo na ledě, to je diametrální rozdíl.
