Na domácí žíněnkách už ovládl český šampionát kadetů (do 100 kg) i juniorů (do 120 kg). A Filip Jireš, letos osmnáctiletý zápasník TJ Lokomotiva Plzeň, už se prosazuje také v zahraničí. Stříbrný byl na poháru olympijských nadějí, bronz si přivezl z prestižního turnaje v Tallinnu, má za sebou účast na mistrovství světa i Evropy kadetů.
"Zápasu se věnuji někdy od šesti sedmi let. Rozhodl táta, zápas se mu líbí a je ohromený všestranností, který tenhle sport nabízí. A já se do něj taky zamiloval hodně rychle," popisuje Jireš, student Sportovní a podnikatelské střední školy v Plzni a svěřenec trenéra Václava Laštovky.
Zkoušel jste i jiné sporty?
Odmalička jen zápasu, žádný jiný sport jsem ani nezkoušel. Tedy jen rekreačně, samozřejmě. Trénuji každý den, takže čas na něco jiného už není. Je to hodně i o cestování, protože v Plzni nemám potřebné množství tréninkových partnerů. Je to dané tím, že zápas tady nemá takovou základnu. Takže za jezdím i po jiných městech, klidně třeba do Ostravy, abych měl kvalitní soupeře.
Jaký úspěch vás zatím nejvíce těší?
Obecně to, že jsem se dostal do české reprezentace. Mám radost ze všech českých titulů a vážím si účasti na mistrovství světa a Evropy kadetů. Takže nedělám velké rozdíly, radost mi udělá každý úspěch.
V současnosti jsou hodně populární bojové sporty typu MMA. Má k nim zápas blízko?
Má, i když pravidla jsou docela odlišná. Ale i v MMA se využívá hodně prvků ze zápasu. Jak v boji na zemi, tak v technikách, jak soupeře dostat na zem. Vlastně už se stalo takovým nepsaným pravidlem, že ze zápasníků jsou většinou nejlepší klecaři.
Vás by lákalo vstoupit do oktagonu a zkusit tenhle boj?
Určitě bych si to chtěl jednou zkusit. Ale v životě jsem ještě nikoho plnou ranou neuhodil, tak nevím, jak bych to snášel. A také, jak by to snášel soupeř.
Jaké jsou vaše nejbližší plány?
Určitě medaile z mistrovství světa a Evropy. Velkou motivací jsou olympijské hry 2024 v Paříži. Takže do budoucna se vidím jako olympijský vítěz. (smích) Anebo úspěšný podnikatel.
Na čem v tomhle věku musí zápasník nejvíc pracovat?
Kromě soboty se dá říci, že trénuji každý den. Musím cvičit hlavně dynamickou sílu a svalovou vytrvalost. Do toho mám ještě tréninky na žíněnce, kde trénuji zápasnickou techniku, chvaty a obratnost. Zápasník musí totiž být i z poloviny gymnasta. Takže obecně musíte pracovat na všem. A důležitá je i mentální stránka. V tom musím přidat, protože před závod mívám velké stresy.
Jak si od nich nejlépe odpočinete?
Sauna, vířivka, spánek... To je ideální.
Shazoval jste do nižší váhry, v jaké se nyní představíte?
Dostávám se do váhy do 96 kilogramů, to je pro mě nová kategorie juniorů. Uvidíme, jaké výsledky mi to přinese. Každopádně se chci prosadit i na mezinárodní úrovni.
Se svou postavou budíte respekt. Má to své výhody i v normálním životě?
Výhody i nevýhody. Kdyby si chtěl někdo začít, raději musím mávnout rukou. Kdyby to situace vyžadovala a musel bych třeba chránit nějakou dívku, vím, že by útočník nedopadl dobře. A jak je to s holkama? Silní chlapi se jim asi líbí, ale nic se nesmí přehánět...
