Na začátku roku posbírala plzeňská lukostřelkyně Marie Horáčková řadu individuálních ocenění v různých anketách, však bylo také proč. Loni získala pro Českou republiky po dlouhých 85 letech titul mistryně světa. A rázem se tak z ní stala jedna ze žhavých kandidátek na olympijskou medaili v Paříži.
„Rozhodně nemám v hlavě přímo zisk medaile, to by mohlo být svazující. Musím jít krok po kroku a střílet podobně, jako na mistrovství světa,“ vyprávěla Marie Horáčková v polovině dubna na vyhlášení nejlepších sportovců Plzně. Záhy poté se plzeňská lukostřelkyně Marie Horáčková vrhla do víru závodů světového poháru
Co je potřeba k tomu, aby člověk po tak skvělém úspěchu, jakým zisk světového titulu bezesporu je, neusnul na vavřínech?
Každý si musí najít vlastní motivaci, která ho žene dál. Pro někoho je vrcholem už samotná účast na olympiádě… Já mám těch cílů pořád hodně cílů, ať už je to medaile z olympiády nebo mistrovství Evropy. Chtěla bych také zažít týmový úspěch, takže je potřeba pozvednout ženskou lukostřelbu v Česku. Pak je tady třeba světový rekord, je toho hodně. (směje se)
Jak se nejlépe připravit, aby olympijská medaile přišla už letos v Paříži? Máte to vymyšleno?
Tak daleko se zatím nekoukám. Objíždím světové poháry, mám před sebou i další významné závody, všechno beru jako přípravu na olympiádu. Až zhruba měsíc před Paříží se začnu na Hry soustředit. Rozhodně však nemám v hlavě přímo zisk medaile, to by mohlo být svazující. Musím jít krok po kroku a střílet podobně, jako na mistrovství světa.
Ale asi nejde říct, že zaberete až na olympiádě. Bude složité naladit se tak, aby nejlepší výsledek přišel právě v Paříži?
Nejde si říct, že to zatím můžu v závodech jen lechtat a to hlavní přijde až na olympiádě. V každém závodě chci odvést co nejvíc. Pro mě je momentálním cílem končit ve světových pohárech v elitní osmičce, případně se probojovat do semifinále
Co byste považovala za úspěch v Paříži?
Skončit mezi nejlepšími osmi.
V jaké fázi přípravy se teď nacházíte?
Objíždím světové poháry. Odstartoval tím závodní maraton, kdy budu vždy týden až deset dnů na závodě, čtyři až šest dnů doma a zase letíme jinam. Zastaví se to až v červnu před olympiádou.
Cítíte formu?
V tréninku se teď malinko trápím. Ale vím, že to ve mně je a jen se to zatím v přípravě neukazuje.
Ještě se vrátím k vyhlašování různých anket, co pro vás účast na těchto akcích znamená?
Brala jsem to především jako příjemnou společenskou událost. Byla to šance se hezky obléknout a vyrazit si mimo sportoviště, kde trávíme většinu času v teplákách. K tomu jsem se potkala se zajímavými lidmi, načerpala inspiraci od ostatních sportovců.
Na závěr mně ještě povězte, jestli vidíte ve vaší kariéře moment, kdy nastal posun na vítěznou vlnu?
Trochu jsem si to srovnala v hlavě a začala jsem si i víc věřit. Možná to bylo i tím, že jsem se v kvalifikacích světových pohárů začala umisťovat v elitní desítce. To mi dodalo sebevědomí. Střetáváme se tam řadu let ty samé holky a tak si říkám, proč bych je nemohla porazit.
