Západočeský kraj nikdy neměl nouzi o dobré spisovatele. Z minulosti připomeňme třeba básníka Šumavy Karla Klostermanna či básníka a spisovatele Jindřicha Šimona Baara. I v současnosti se však region může chlubit kvalitními autory, z nichž někteří slaví letos významná výročí.
V pátek 10. března slaví 70. narozeniny Václav Gruber. Původním povoláním je lékař a tak je zcela přirozené, že se některé jeho příběhy v lékařském prostředí odehrávají. Opakovaně se zabýval například eutanázií. Gruber píše ale i humoristické texty, horory a fantastickou prózu, je autorem řady knih s širokým žánrovým rozpětím. Například "Malý tygr ve vlastní šťávě" je typický humoristický román s výrazně autobiografickými prvky. V poslední době vyvolaly pozornost trilogie fantazy novel "Řeka", "Moře" a "Poušť" nebo dystopický román "Žena.exe" - příběh ze světa, kde je medicína zakázaná a léčit lidi je trestným činem. Dalším pozoruhodným románem je thriller s detektivní zápletkou "Poslední zhasne". Spisovatelovou zatím poslední knihou je soubor sedmnácti krátkých povídek „Už vám straší ve věži“ od laskavě humoristických (Čaj u královny nebo Občan Telefon), přes absurdní příběhy ze světa, který velmi připomíná ten náš (Upír ze Cvikova, Už nám straší ve věži, Blbá zima), detektivky (Nechoďte spát se slepicemi) až po horory (Dobře si rozmysli, co doopravdy chceš či Je přece můj). Autor píše stejně lehce o manželské nevěře, vytlačení koncernu McDonald ze světových trhů, cestě hlemýžďů na Měsíc, obchodech s Peklem nebo o mezidruhovém sexu. Je členem Obce spisovatelů a Střediska západočeských spisovatelů.
26. března oslaví krásných 85 let pozoruhodná všestranná dáma Květa Monhartová. Přestože hlavním povoláním byla zubní laborantka a umění studovala pouze soukromě, je oslavenkyně významnou představitelkou plzeňské malby. Proslavila se jako portrétistka, kreslířka i malířka, ale také jako básnířka. Květa Monhartová je členkou a představitelkou Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti a členka výtvarné skupiny P 89, dále členkou Střediska západočeských spisovatelů. Z jejích knih jmenujme například „Kovové podpatky“ – sbírku veršů doplněnou – jak jinak – autorčinými vlastními ilustracemi, učebnice pro studenty Lékařské fakulty v Plzni „Morfologie zubů: kreslení a modelování zubů“, nebo zatím poslední básnickou sbírku „Občasné deníky“.
19. dubna oslaví 70 narozeniny básnířka Eva Válková. Vystudovala Lékařskou fakultu UK v Plzni a Pracuje jako psychiatr v PL Dobřany. Zde poznala arteterapeuta profesora Ferdinanda Kukala, se kterým 13 let spolupracovala, vytvářela slovní ilustrace k jeho obrazům. Z její bohaté tvorby můžeme jmenovat třeba „Zvláštní druh inkoustu“, „Hodina vlka“ či zatím poslední pozoruhodnou publikaci „Orbis poeticus“. Roku 2006 obdržela Cenu Plže za poezii a v roce 2011 čestné uznání Ceny Bohumila Polana. Je členkou Střediska západočeských spisovatelů.
30. dubna oslaví úctyhodných 90 let významná básnířka a prozaička Karla Erbová. Publikovala na 40 básnických sbírek i řadu prozaických děl. V letech 1951–1968 psala pod pseudonymem Karla Papežová („Neklid“). za normalizace byla režimem perzekvována. Ačkoliv patřila k zakázaným autorům, podařilo se v 80. letech redakci Československého rozhlasu zařadit do vysílání dvě její rozsáhlé básnické skladby. Z její rozsáhlé tvorby uveďme alespoň poslední básnické sbírky „Vlnolamy“, „Nedohrané partie“ či „Už jsem tu kdysi s kýmsi šel“, za prózu knihu „Putování za sokolníkem“. Karla Erbová je členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu, Rady Obce spisovatelů a redakční rady čtvrtletníku Dokořán, bulletinu Obce spisovatelů, a je členkou Střediska západočeských spisovatelů. Je autorkou básní, povídek a cestopisných textů s náměty vesměs čerpajícími z historie a mytologie starověkého Řecka. Za svoji literární činnost byla vyznamenána Cenou města Plzně za celoživotní dílo v roce 1999, Cenou Jana Zahradníčka v roce 2001, Cenou Bohumila Polana v letech 2002, 2005 a 2019 a čestným uznáním CBP v letech 2000 a 2004. U příležitosti jejího významného jubilea se 26. dubna uskuteční slavnostní večer v Polanově síni, o den později pak básnířka vystoupí na tradičním pořadu Střediska západočeských spisovatelů Ženský hlas v Masných krámech.
Krásné 95. narozeniny oslaví 11. května Hana Gerzanicová, první dáma plzeňské poezie, spisovatelka, básnířka, překladatelka, pedagožka a propagátorka české kultury v Austrálii. V letech 1934-1939 chodila do obecné školy v Plzni, od září 1939 studovala na plzeňském dívčím reálném gymnáziu, po válce pokračovala ve studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1949 emigrovala do Německa a odtud roku 1951 do Austrálie. Nejdříve pracovala manuálně, v roce 1960 se stala privátní učitelkou v Power Coaching College v Sydney. Od roku 1968 vyučovala francouzštinu a němčinu na gymnáziu v Moss Vale, od poloviny 70. let působila jako zástupkyně ředitelky školy v Earlwoodu na předměstí Sydney. Od roku 1976 spolupracovala s redakcí exilového čs. rozhlasového vysílání v českém jazyce, dále pracovala v sekretariátě Čs. klubu. V roce 1982 ukončila studia teologie a lingvistiky na Catholic College of Education. Roku 1995 převzala rehabilitační doktorát na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1999 trvale žije a tvoří v Plzni. Je členkou Obce spisovatelů, Střediska západočeských spisovatelů, Svazu australských spisovatelů a básníků, Mezinárodní společnosti básníků (USA) a Společnosti pro vědy a umění (USA). Za svou tvorbu byla mnohokrát oceněna. Z jejího rozsáhlého díla jmenujme alespoň sbírky poezie „Ve stínu eukalyptu“, „Otisky v mlze“, „Thanks Australia“ (verše v angličtině) či zatím poslední publikaci básní,́ úvah i vzpomínek „Prameny“ volně navazující na předešlé s názvem „Děkuji“ a „Kořeny“. Hana Gerzanicová obdržela řadu ocenění: International Poet of Merit Award (1997, 1999), internetová Mezinárodní síň slávy v USA (1997), Medaile Za mezinárodní zásluhy v poezii (2002), Historická pečeť města Plzně (2004), Významná česká žena ve světě (2009) a Evropská medaile Franze Kafky (2010).
27. května bude slavit 80 let Ivan Vičar, malíř a spisovatel, dříve auditor, majitel a provozovatel penzionu a chalupy, člen Střediska západočeských spisovatelů. V literatuře se věnuje zejména knihám pro děti, v budoucnu by rád psal povídky s nádechem tajemna a poezii. V malířství ho láká především nekonvenční zobrazování krajiny ve všech jejích podobách a ročních obdobích. Z jeho rozsáhlé literární tvorby uveďme například knihy pro děti „Čím budu - poraď strýčku“, „O krásné panně Juliáně aneb Báchorky a pověsti Českého lesa“ nebo „Šibalské kousky skřítka Bonifáce“, pro dospělé původní český román z aktuálního prostředí.“Tsunami“. Zážitky z provozování penzionu pobaví i poučí čtenáře knihy „Robinsoni na Pivoni“, kterou vypráví spisovatelův pes Baron.
