Téměř 80 procent obyvatel Národního parku (NP) Šumava si myslí, že ochrana přírody v rezervaci má pozitivní přínosy pro region. Zároveň dvě třetiny uvedly, že podstatný je na Šumavě turismus. Nespokojených obyvatel obcí v NP Šumava je 18 procent. Vyplývá to z průzkumu agentury PPM Factum pro ministerstvo životního prostředí.
Agentura PPM Factum zpracovala výzkum na základě reprezentativního vzorku 520 obyvatel z vybraných 22 obcí, které leží v NP Šumava. Cílem bylo popsat vnímání národního parku ze strany místních obyvatel, identifikovat úroveň znalostí obyvatel o činnostech a poslání Správy NP a identifikovat hlavní témata v oblasti ochrany krajiny, která u místních obyvatel rezonují. Z výzkumu vyplynulo, že spokojenost s národním parkem je opravdu vysoká, obyvatelé se o dění v národním parku zajímají a mají o něm i dostatek informací. Navíc, čím více informací obyvatelé mají, tím pozitivněji hodnotí dopady národního parku.
„Jsem opravdu rád, že podle průzkumu je naprostá většina šumavských obyvatel s národním parkem spokojená. Výzkum ukázal, že s národním parkem je na Šumavě spokojených třikrát více místních než nespokojených. Zároveň se tři čtvrtiny dotázaných považují za ochránce přírody. Těší mě také silná podpora parku i jeho správy u mladých lidí a jejich dobrá informovanost. Potvrzuje se, že Češi považují svoji přírodu za důležité bohatství a že to učí i své děti,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Dobrou zprávou pro mě také bylo, že místní vnímají velmi pozitivně dopad ochrany přírody na jejich region (77 % dotázaných), ale zároveň z 66 % vnímají pozitivně i dopad turismu. Je tedy vidět, že ochrana přírody a turismus se nevylučují, naopak mohou jít ruku v ruce,“ dodává ministr Hladík.
Z názorů dotazovaných lidí vyplývá, že zřízení národního parku dává smysl většině obyvatel, a zvláště mladí lidé se o dění v NP zajímají, jsou dobře informovaní a se životem i správou národního parku jsou spokojení. Místní vnímají pozitivně přírodu, vzhled obcí a kvalitu služeb pro turisty. Negativně pak dostupnost práce, ceny a dostupnost základních služeb.
„Zvláštní důraz jsme kladli na neutrální formulace otázek, připravené tak, aby spolehlivě podchytily oceňující i kritické hlasy. Většina obyvatel považuje místní vedení za nejprospěšnější složku pro region. Místní samosprávu vnímá pozitivně 78 % obyvatel, zdejší podnikatelé jsou považováni za prospěšné regionu 68 % lidí, Správa NP je pozitivně vnímána 62 % obyvatel. Pro rezidenty je nejdůležitější ochrana přírody ale i turismus a ekonomický přínos národního parku vnímá pozitivně 67 % obyvatel,“ říká Vojtěch Hündl, ředitel výzkumu PPM Factum.
Přírodní bohatství národních parků a chráněných krajinných oblastí je především výsledkem dlouhodobého hospodářského využívání s respektem k ekologickým podmínkám. Chráněná území však neznamenají jen lepší ochranu biodiverzity, ale také přínos pro regionální rozvoj. Na dobré spolupráci mezi správou parku a jednotlivými obcemi a jejich starosty jsou založené i dobré vztahy s místními obyvateli a veřejností vůbec.
„Národní park Šumava je důkazem, že po třech desetiletích a mnohých názorových půtkách se ukazuje jako nejatraktivnější a informačně nejobjevnější model postupného uvolňování přírodních procesů – zdivočení. Návštěvnost roste, lidé si mnohem více užívají přírodu bez pařezů, traktorů a odvozních souprav. Pro mě osobně je velmi motivující informace, že Správu národního parku vnímá pozitivně 62 % místních obyvatel, především pak mladí, kteří jsou dobře informovaní o dění v NP Šumava. Je vidět, že mladí oceňují působení ochrany přírody v národního parku nejen na zdejší společenstva, ale i na své životy,“ uvedl ředitel národního parku Šumava Pavel Hubený.
Osobní vztah lidí v regionu k NP a okolní přírodě je velmi pozitivní. Kladnější vztah k NP a přírodě tu mají lidé, kteří do ní chodí pravidelně a zajímají se o dění v NP. Agentura se ve výzkumu ptala také na to, zda do NP Šumava patří volně žijící vlci. Celkem 61 % dotázaných si myslí, že vlk do národního parku patří, zároveň by ale jejich počet nezvyšovali. Vlky v národním parku nechtějí častěji ženy, nejstarší generace a obyvatelé se základním vzděláním. Častěji jsou to také ti, kteří se o dění v NP příliš nezajímají a mají negativnější postoj k němu.
čtk
