V dávných dobách, kdy mezi Stránskou skálou a Moravským krasem ještě tekla řeka, byla vzhledem k výskytu četných jeskyní tato lokalita významným sídlištěm pro tehdejší formy člověka. Pro toho dnešního je Stránská skála, která byla v roce 1978 vyhlášena národní přírodní památkou, především cílem výletů a pozorování živé i neživé přírody.
“Tím, že je to národní přírodní památka, není tu sice zákaz vstupu mimo značené cesty, ale doporučuje se ty pěšiny co nejvíce využívat. Určitá míra veřejnosti zde přítomné a sešlapu je třeba i žádoucí,” řekl Zdeněk Musil, botanik z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Koniklec velkokvětý mají v rámci Brna mnozí spojený s Kamenným vrchem, kde se nachází největší populace této rostliny ve střední Evropě. V České republice je koniklec silně ohrožený. Jedním z míst, kde jej můžete vidět kvést, je i Stránská skála, kde je zachován v rámci stepních společenstev.
“Čítá něco okolo šesti tisíc trsů. Bývalo ho tu více, ale v posledních letech se díky péči populace celkem stabilizovala. Samozřejmě ho lze spatřit za květu tedy pouze v tom předjaří koncem března,” uvedl Zdeněk Musil z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Už svým názvem láká Stránská skála milovníky lezení. To zde tak jako na jiných chráněných územích samozřejmě podléhá určitým pravidlům. Nejsou dovoleny žádné hromadné akce, ale jednotlivci a menší skupiny si zde v tomto směru jistě přijdou na své.
“V rámci té těžby vápenců tady vznikly takové ideální prostory, ideální stěny, které jsou využívány lezecky. Z pohledu ochrany přírody je zde toto lezení povoleno,” vysvětlil Zdeněk Musil.
Malý Jurský park. I tak bychom mohli Stránské skále říkat. Vápenec, který se zde nachází a který se tu v minulosti těžil, pochází z období jury a právě jeho odtěžení napomohlo k přelomovému nálezu světové paleontologie.
“Právě v rámci té těžby vápence zde byly odkryty některé jeskyně. Tehdy se díky tomu našly různé zbytky koster pravěkých zvířat. Byl zde nalezen pozůstatek po tehdejší šavlozubé kočkovité šelmě jako prvonález a tak ten druh byl díky tomuto nálezu popsán,”odhalil Zdeněk Musil, botanik z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
A pokud by vás zajímalo, co se stalo s vápencem, pod nímž se kostra šavlozubého tygra skrývala, stačí se vydat na procházku Brnem. Možná budete překvapeni, kolikrát už jste na něj narazili.
“Zdejší vápenec totiž byl dobře dostupný, blízko a tak byl využíván do základů některých brněnských staveb a například i pro výstavbu kašny Parnas na Zelném trhu,” popsal Zdeněk Musil z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Historicky, paleontologicky, geologicky, botanicky a zoologicky významná místa mezinárodního významu jsou v České republice stejně vzácná jako koniklece. V rámci Brna se na jedno takové dostanete i šalinou. Po výstupu na vrchol si pak můžete užívat výhled na brněnské dominanty, Pavlovské vrchy, Hády nebo Žuráň. Pro TV BRNO 1 Jannis Moras.
