Český Old Shatterhand. I tak můžeme přezdívat jednomu z našich nejslavnějších cestovatelů. Vystudovaný lékař Emil Holub, v 19. století, daleko za Evropou ve světě anglosaské civilizace, hájil evropskou kulturu. Své cesty pečlivě dokumentoval a nashromáždil řadu předmětů, přírodnin, map, obrázků a často probádal dosud neprobádané. Výstava v pražském Náprstkově muzeu se ale zaměřuje i na mýtus Holubovi osobnosti.
Jedním z nich je i téma kolonialismu, ke kterému měl, právě Emil Holub, podle kurátora výstavy Tomáše Wintera, jakýsi dvojznačný postoj.
Ze své první cesty si ovšem z ciziny do Prahy, kromě nasbíraných předmětů a zvířat, dobrodruh přivezl také bečuánskou dívku Bellu.
Bella tak prý v Praze skutečně začala vzdělávat a postupně se učila zdejšímu životu i kultuře. Příležitostně se ale stávala jakýmsi živoucím exponátem Holubových přednášek a výstav.
Výstava se pak zaměřuje i na Holubovy cesty a sbírky. Vystudovaný lékař, který chtěl projít Afrikou od jihu přes neprobádané nitro kontinentu až do Súdánu, sice svůj plán neuskutečnil, když narazil na překážky a musel zpátky na jih. Přesto ale na svých cestách vykonal průzkumné a dokumentační dílo a nejen to.
Expozice se pak věnuje také vývoji Holubovy ikony. Tato část se zaměřuje na dobrodruhovy postoje, které odpovídají 70. a 80. letům 19. století. Jak se na ně dívá dnešní generace? Překlene jeho ikona také současné společenské posuny?
