SevEn

Praha potřebuje zavést alespoň částečnou spádovost SŠ


Na květnovém zastupitelstvu se opět rozhořela debata o zavedení spádovosti na středních školách v Praze. U přijímacích řízení totiž skončili i ti pražští žáci, kteří z celkově možných 100 bodů nasbírali přes devadesát. Na střední školy a gymnázia se totiž letos hlásilo 10 000 žáků z jiných krajů, tedy o 3 000 více než v loňském roce.

Vedení Prahy žádá zavedení alespoň částečné spádovosti pro střední školy, podobně jako je tomu u těch základních. Počet uchazečů o studium v metropoli totiž každoročně stoupá, letos o další tři tisíce. Hlavní město pro ně ale nestíhá navyšovat kapacity a tak u přijímaček mnohdy nepochodili ani ti žáci s vynikajícími výsledky.

,,Můj syn měl 83 bodů ze sta, plus tedy výborně dopadl v těch zkouškách, co si pořádaly ty školy, nicméně jsou tam děti s 90 body, takže se nedostal a skončil pod čarou," svěřila se Jitka Janhubová, rozhořčená maminka 15letého deváťáka.

Podle pražského radní pro školství Antonína Klecandy je problém především v tom, že se na pražské střední školy hlásí každoročně zhruba 40 % uchazečů z ostatních krajů. V hlavním městě pak podle něj není možné zajistit potřebné kapacity pro pražské děti.

,,Dneska chodí do Prahy přes 10 tisíc žáků z ostatních krajů, tak to dopadá na ty Pražany, pro které jsme zde připravili 18 500 míst a zároveň se ty děti nedostaly a my doufáme, že se dostanou ve 2. kole, ale opět nikdo nezaručí, že když je v nabídce přes 2 200 míst, tak se na těch 1500 dětí z Prahy dostane," vysvětloval problematiku radní hlavního města Prahy, Antonín Klecanda (STAN).

Zřizovatelem středních škol je kraj, v tomto případě tedy Praha a ta proto ručí za to, že bude mít pro pražské uchazeče s nadprůměrnými výsledky dostatek míst. Pomoci by tak podle Klecandy mohlo pro pražské střední školy zavést alespoň částečnou spádovost.

,,Ono to může být obdobně jako je to u základních a mateřských škol, že primárně jsou přijímáni nebo modifikováni žáci z té dané oblasti a potom teprve ti další," upřesnil Klecanda.

Ministerstvo školství ale se spádovostí středních škol nesouhlasí. Kapacity škol ale nejsou nafukovací. Stavba nových přitom vyjde na zhruba půl miliardy a trvá roky.

,,Jedna strana mince je navyšování kapacit, ale řekněme si upřímně, 8,5 trvá stavební řízení, 2,5 roku stavba, čili vy, když se dneska rozhodnete postavit nové gymnázium, tak v tom ideálním případě jste za 11 let hotová," vysvětloval komplikovanost stavby nových škol, zastupitel hlavního města Prahy, Tomáš Portlík (ODS).

Na jednání vystoupila i poslankyně Zajíčková, podle které návrh na spádovost středních škol nemůže projít poslaneckou sněmovnou. Spádovost by totiž musela být zavedena pro celé Česko. Jenže některých středoškolských oborů je jen několik v celé republice a tak u nich spádovost zavést nejde.

Sdílet:

Více od Kristýna Svobodová